Oblečení do hor
Základní účel oblékání na túru je udržení těla v teple. Zásadně si vybíráme oblečení, které poskytne spolehlivou ochranu proti nepřízni počasí. Dále si všímáme, jak oděv propouští vypařovanou vlhkost a jestli umožňuje výměnu vzduchu mezi vrstvami. Důležitá je také hmotnost, objem, dobrý pohyb, alergologické vlastnosti apod.
Hlavním principem při oblékání na túru je vrstvení oděvů.
Vrstvení oděvů
1. vrstva - tzv. funkční spodní prádlo (prádlo, ponožky), které by mělo zajistit odvod potu (vlhkosti) směrem od těla. Toho je dosaženo velkou plochou povrchu vláken. Vlhkost samo nepohlcuje, a proto rychle schne. Částečně zadržuje teplo vytvářené tělem. Důležité je, jako u každého spodního prádla, jeho příjemné nošení.
2. vrstva - tzv. termoizolační, chrání před chladem zvenku. Vytváří vzduchovou vrstvu, která nepropustí studený vzduch k tělu a izoluje námi vytvořené teplo. Musí umět transportovat vlhkost ven nebo do dalších vrstev (fleece). Často se také používají materiály, které jsou zároveň odolné proti větru a mohou tak tvořit poslední, svrchní vrstvu, když neprší nebo nesněží (Windstopper, SoftShell, NoWind ad.).
3. vrstva - svrchní oblečení (bundy, kalhoty) by mělo být nepromokavé, aby vnější vlhkost nepronikla k tělu, a zároveň prodyšné, aby se přebytečná vlhkost, vyprodukovaná tělem a odvedena předchozími vrstvami, odpařovala ven. Nepromokavost a prodyšnost jsou vlastnosti vzájemně si odporující, proto je třeba hledat kompromis. Úkolem této vrstvy je i větruvzdornost. Nepřehlédnutelnou vlastností je odolnost materiálu vůči mechanickému poškození, což platí zejména pro náročnější podmínky.
- Nepromokavost - udává se jako výška vodního sloupce, při níž tkanina propustí první kapky vody - čím vyšší vodní sloupec, tím větší nepromokavost. Za nepromokavý lze považovat materiál s vodním sloupcem už od 2000 mm, v praxi se ale vyžaduje 10000 - 20000 mm. Důvodem je prudké snižování nepromokavosti při zatížení materiálu (zejména tlak popruhů batohu, sezení ve sněhu, chůze mokrou trávou...). Předpokladem nepromokavosti jsou nepropustné švy a zipy.
- Prodyšnost - udává se v gramech páry, které se mohou odpařit přes metr čtvereční látky za 24 hodin (MVTR). V dnešní době se pohybují hodnoty v širokém rozmezí. Při chůzi tělo produkuje až 10000 g/m2/24 hod., při běhu až 25000 g/m2/24 hod. a při extrémní fyzické námaze až 35000 g/m2/24 hod. Prodyšnosti napomáhá výrazně odvětrávání, např. větracími otvory v podpaží.
- Větruvzdornost - schopnost bránit pronikání větru.
Způsoby dosažení nepromokavosti a prodyšnosti
- Membrána - je svou strukturou schopna propustit molekuly vodní páry a zabránit průchodu kapkám vody.
- Volně vložená membrána - membrána je volně vložena mezi podšívku a svrchní materiál. Tímto způsobem se zachovají její parametry a vyniká tak vysokým vodním sloupcem a prodyšností. Prodyšnost do vnějšího prostředí je omezena svrchním materiálem.
- Dvouvrstvé lamináty - membrána je pomocí laminátu spojena pouze s vnější tkaninou. Laminováním se sníží parametry nepromokavosti a prodyšnosti, ale lepší je odolnost vůči poškození.
- Třívrstvé lamináty - membrána je nalaminována mezi vnější tkaninu i podšívku, tvoří s nimi jeden celek. Třívrstvé nejlépe odolávají mechanickému poškození.
- Zátěr - trvalá impregnace, nanášená na materiál v různě silných vrstvách. Obecně má horší vlastnosti a přestává se používat.
Praktické zkušenosti
- Pozor na místa, na nichž dochází k neustálému tření oděvu o kůži, zvlášť při pocení. Opruzeniny bývají zapříčiněné hlavně nevhodným oblečením.
- Jedny ponožky či podkolenky na nohou mohou být málo! Proti tvorbě puchýřů a pro dokonalou tepelnou izolaci je osvědčené kombinování několika kusů (např. na noze slabší ponožky, na nich silnější podkolenky). Chceme-li využívat vlastností membrán v botách, musí i ponožky být z materiálů, odvádějících pot dále do boty. Pro případ nepředvídané situace nesmí chybět rezervní pár ponožek.
- Pokud nemáme batoh vybavený pláštěnkou, pak vše uvnitř balíme do nepromokavých obalů. Déšť pak promočí i rezervní oblečení.
