Pěvuška podhorní
11.9.
2005
Vrchárka červenkavá
Vrcholové partie velehor hostí jen několik málo druhů živočichů, adaptovaných na drsné klimatické podmínky. Většina pohyblivých tvorů, včetně ptáků, vystupuje do nejvyšších poloh spíše "na návštěvu", za potravou, jako např. orel.
Ale pěvuška podhorní, navzdory svému jménu, vyhledává vysoké hory jako svůj výhradní hnízdní biotop.
Jak ji poznáme
Pěvuška podhorní se slovensky jmenuje vrchárka červenkavá, její vědecké jméno je Prunella collaris. Její velikost (o něco větší než vrabec) a celkově hnědavé zbarvení můžou někomu zkomplikovat její rozlišení od jiných pěvců, vyskytujících se na horách, zejména pěvušky modré (vrchárka modrá, P. modularis) či lindušky horské (Anthus spinoletta).
Nejdůležitějšími poznávacími znaky pěvušky podhorní jsou především černobíle skvrnité hrdlo a narezavělá hruď. Také světlé konce letek a křídelní krovky mohou pomoci ke správné identifikaci. A potom, nejmenuje se nadarmo pěvuška, charakteristický je i její flétnovitý zpěv, připomínající skřivana.
Způsob života
Narozdíl od příbuzné pěvušky modré, která je poměrně početným druhem rozšířeným od nížin až do pásma kleče, p. podhorní se na území ČR i SR vyskytuje jen v desítkách až stovkách párů, a to převážně nad hranicí lesa. Hnízdí v balvanech a zlomiskách subalpinského až subniválního stupně a ve skalních štěrbinách přímo na rozeklaných horských štítech. Během této doby ji uvidíme nejspíše osamoceně poskakovat po zemi nebo houpavě poletovat kolem vrcholků.
Pěvušky vyvádějí mláďata od poloviny května do srpna, v jedné snůšce zpravidla bývají 4 modrá vajíčka. Po vyhnízdění se ptáci shromažďují do menších hejn. Pokud na zimu z hnízdiště odlétají, bývají zastiženy se průtahu např. kolem horských bud. Vzácněji pak lze pěvušku spatřit v nižších polohách, i zde se však drží skalnatých biotopů. V pohořích Západních Karpat zpravidla zůstává i přes zimu, ale sestupuje za potravou níže.
Kde ji potkáme
Použité zdroje:
Dungel J. a Hudec K. (2001): Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Academia, Praha.
Hnízdí a zpravidla i zimuje v Tatrách a Nízkých Tatrách, od 1300 m n.m. až po vrcholy kolem 2650 m n.m. Dále se vyskytuje v dalších vyšších pohořích na Slovensku (např. Oravské Beskydy, Velká a Malá Fatra atd.), přes hranice ČR se dostává hlavně v Beskydech. Pravidelné hnízdění přes léto je u nás známé také v nejvyšších Sudetských pohořích (Krkonoše, Jizerské hory, Jeseníky).
