Placení za zásah horské služby
2.10.
2006
První případy placení záchranných akcí v Tatrách
Letošní letní sezóna je něčím výjimečná. Platí novela zákona o horské službě, podle které se musí za její zásah platit. Pro Čechy a jiné cizince to nebyla až taková změna, většina lidí se při cestě do zahraničí připojišťuje. Větší šok to byl pro slovenské příznivce hor, od nich se snesla na novinku kritika.
První velký případ a hned mediální rozruch
Od jara se mnoho lidí zajímalo o to, co se bude dít po 1.7.2006, kdy novela vešla v platnost. Informace o pojištění nebyly k dispozici a Horská záchranná služba (HZS) přišla s konkrétními informacemi až začátkem června, tedy za pět minut dvanáct. Není divu, že do hor vyráželi turisté bez informací a bez pojištění. V první polovině července se stalo na území TANAPu 16 úrazů a z toho 14 zásahů nebylo kryto pojištěním.
Rozruch u veřejnosti vyvolal případ pohřešování desetiletého chlapce z Prešova, účastníka dětského tábora.
Záchranná akce v Západních Tatrách trvala 42 hodin a zúčastnilo se jí 200 záchranářů z řad horských služeb, dobrovolníků, hasičů a policistů. Chlapec byl zachráněn, ale náklady se vyšplhaly na šokujících 622 000 SKK. Nastal zajímavý precedens, mezd se postupně zřekly všechny složky horské služby a zbytek nákladů doplatili předseda vlády, předseda parlamentu a ministr vnitra. Zásah alespoň ukázal nutnost pojištění do hor. Vyřešily by produkty slovenských pojišťoven tento problém?
Několik pojišťovacích produktů, ale nic slavného
Pojišťovny, které nabízí pojištění do hor v rámci Slovenska se ozbrojili celou řadou omezení. Turista musí dodržovat zásady horské služby, chodit po značených cestách, zůstat doma při 3. a vyšším stupni lavinového nebezpečí (trvá téměř celou zimu), nesmí být pod vlivem alkoholu a v některých případech mu dokonce nesmí být více jak 71 let!
Výše pojistného plnění zpravidla dosahují 300 000 SKK a v jednom případě 500 000 SKK. Kdyby tedy rodiče výše zmiňovaného chlapce pojistili, stejně by se placení nevyhnuli. I s nejlepší pojistkou ze slovenské nabídky by zbývalo k doplacení 122 000 SKK! A to by ještě museli doufat, že jeho bloudění by nebylo hodnocené jako nedodržení pravidel.
Kritika a nespravedlnost
Použité zdroje:
časopis Tatry 5/2006 - článek Drahá horská služba - Táňa Hoholíková
Všechny ostatní záchranné akce na Slovensku jsou placeny ze státního rozpočtu a pouze na horách s působností HZS to je za peníze z pojištění postižených. Je rozdíl mezi záchranou tonoucího nebo transportem turisty se zlomenou nohou v horách? HZS má na záchranu "monopol" a nikdo jí nemůže konkurovat. A to ještě HZS provozuje svojí činnost pouze v nejvyšších pohořích: Vysoké Tatry, Západné Tatry, Belianské Tatry, Pieniny, Nízké Tatry, Velká Fatra, Malá Fatra, Slovenský ráj, Pilsko a Babia hora. Přihodí-li se vám něco jinde a záchranu provede jiná složka (policie, hasiči atd.), pak neplatíte nic. I když porušujete předpisy, návštěvní řády, ničíte přírodu, pijete alkohol, atd.
Důvody novely zákona
Náčelník HZS Jozef Janiga novelu odůvodňuje vytvářením tlaku na návštěvníky hor a jejich chování. Podle statistik 80-90% úrazů lidé způsobí nedodržováním pravidel. HZS je financovaná jako státní příspěvková organizace MV SR a ročně dostává na svojí činnost 70 miliónů SKK. Ty nedostačují, v sedmi oblastech pracuje 118 lidí a představa by byla asi 147 lidí. Vysoké jsou nároky na techniku a výstroj. Buduje se taky budova ředitelství a informační centrum ve Vysokých Tatrách.
Závěrem
Chce-li si být slovenský návštěvník hor opravdu jist, nezbývá mu nic jiného, než se pojistit přes rakouský Alpenverein (OEAV). To však citelně prodražuje všechny horské aktivity včetně pouhých týdenních dovolených a dětských táborů. A to jsme v horách, kde by peníze neměly hrát významnou roli. Pro informaci, zkratka v názvu slovenského horolezeckého spolku James (IAMES) je stále složená ze slov: idealismus, altruismus, moralita, entuziasmus a solidarita.
