Pozvánka na výstavu: Pasterstwo w Tatrach

Ovce jsou zpátky už 30. let

Centrum Edukacji Przyrodniczej (ul. Chałubińskiego 42a) otevírá v Zakopaném výstavu Pasterstwo w Tatrach (Pastevectví v Tatrách), která mapuje kulturu pastevců. Výstava se koná u příležitosti 30. výročí návratu ovcí do Tater

Valašská kolonizace

Karpatský folklór je do značné míry ovlivněn kolonizací pastevců, Valachů, kteří ve třináctém století odešli z Balkánu podél Karpat do střední Evropy a tady se trvale usídlili. Stopy jejich činnosti jsou vidět v obou podtatranských zemích v kultuře dodnes. A zejména to platí o salašnictví.

Obnova kulturní pastvy v roce 1981

Ovce a další dobytek, který se pásl ve velkém množství ještě v první polovině 20. století po celých Tatrách, pozměnily horskou krajinu. Neustálé rozšiřování pastvišť mělo za následek masívní odlesňování a to otevřelo cestu erozi. Prtě ovcí jsou vidět na vápencích dodnes. Horské louky mají i díky ovcím pozměněnou rostlinnou skladbu. Po vytvoření obou národních parků (TANAP, TPN) se ovce a dobytek z hor načas odstranil, ale v roce 1981 se v TPN pastva obnovila. Jedná se o tzv. pastvu kulturní, která má svá přísná pravidla. Dnes tak můžete v Polsku navštívit několik funkčních salaší, v dolinách uslyšíte cinkot zvonců ovcí i krav.

Rozdíly Spiše, Oravy, Liptova a Podhalí

Výstava ukáže rozdíly polské a slovenské strany Tater, je rozdělená na oblasti Liptov, Spiš, Oravu a Podhalí. Expozice je mimořádně bohatá na zajímavé exponáty a staré fotografie. Ukazuje například oblečení bačů při pastvě, druhy a způsoby hnětení ovčího sýra, nádobí a potřeby používané v salaších, nechybí i tradiční zvyky a rituály.

Mimořádně bohatá expozice

Výstava byla vytvořena za účasti několika polských a slovenských muzeí. Hlavním organizátorem je Tatrzański Park Narodowy, který pozval ke spolupráci muzea: Muzeum Tatrzańskie w Zakopanem, Múzeum v Kežmarku, Podtatranské múzeum v Popradu, Ľubovnianske múzeum, Oravské múzeum Pavla Országha Hviezdoslava v Dolním Kubíně, Liptovské múzeum v Ružomberku.

Svoje sbírky také zapůjčili Adam Brzoza, Józef Zych Ptoś a Wiesław Siarzewski.

%%full%%

Zdroj:

TPN

• Na své migrační cestě Valaši postupně ztratili svůj původní jazyk, s výjimkou některých rumunských slov (bača, brynza, žinčica, geleta, strunga, atd.), která používají ve svém nářečí, ale zachovali si hodně ze své kultury (zejména folklór, písně a kroje) a hospodářské zvyky, zejména chovu ovcí.