Priečne sedlo
12.9.
2006
Nejobtížnější turistická cesta na slovenské straně vede do úzkého Priečneho sedla.
Priečne sedlo (2352,3 m n. m.) patří ve Vysokých Tatrách k nejatraktivnějším turistickým cílům. Ačkoliv jej co do nadmořské výšky ještě o více než 20 m překonává nedaleké Sedielko, je přechod Priečného sedla asi technicky nejnáročnější trasou, kterou si na slovenské straně pohoří můžeme dopřát.
Priečne sedlo (z Malé Studené doliny do Velké Studené doliny), polsky Czerwona Ławka, se nachází v rozsoše vycházející z vrcholu Široké věže (2461 m n.m.). Prochází se jím mezi oběma Studenými dolinami - Veľkou a Malou.
Široká veža se nachází v hlavním hřebeni Tater mezi Malým Ľadovým štítem na severu a Zbojnickými věžemi, resp. Ostrým štítem na jihozápadě. Na jihovýchod z jejího vrcholu vybíhá členitý Prostredný hrebeň, v němž patří k nejvýraznějším vrcholům Prostredný hrot a Žlutá veža. Priečné sedlo je hned první sníženinou v této rozsoše, od Široké veže odděluje méně výraznou Priečnou vežičku. Pri pohledu z Malé Studené doliny (od Téryho chaty) je spíše patrná sousední Priečná veža, ležící však až za Priečnou štrbinou.
Provýstup
Prvovýstupy na sedla obvykle nejsou historicky zaznamenávány, a tak se můžeme jen domnívat, že Priečné sedlo jako přechod mezi Studenými dolinami začalo být používáno už prvními lovci, další význam získalo až s rozvojem tatranského horolezectví. Je zaznamenán např. prvovýstup právě přes Priečné sedlo na sousední Širokou vežu, který se podařil v roce 1896 Józsefu Dérymu s vůdcem J. Hunsdorferem.
Výstupové cesty
Přechod Priečného sedla představuje pro méně zkušeného turistu značně namáhavou a technicky náročnou túru. Obtížný je zejména úsek s prudkým stoupáním na Priečne sedlo, zajištěný dlouhými řetězy a od roku 2021 krátkou via ferratou, jejichž začátek se často do pozdního léta nachází na konci strmého firnového pole. Zvláště za mokra může být exponovaný terén do Priečneho sedla velmi nebezpečný. Vyplatí se proto počkat na hezké počasí z důvodu bezpečnosti i pěkného rozhledu nebo být vybaven pro zajištěné cesty. Od roku 2013 je povoleno procházet v obou směrech z Malé do Veľké Studené doliny a naopak. Zajištěná část je zdvojená pro lepší vyhýbání a míjení s protisměrně jdoucími turisty.
Pro horolezce jsou zajímavé i túry v Priečném sedle začínající nebo končící: Prostredný hrebeň, pokračující dále na Prostredný hrot, dosahuje místy značné obtížnosti (hned výšvih z Priečné štrbiny na Priečnou vežu je klasifikován stupněm V). Do sedla zpravidla míří i horolezci sestupující ze Široké veže po náročnějších výstupech trasami z Velké Studené nebo Javorové doliny (např. Motykův pilíř, cesta Motyka - Zamkovský, rokle Komarnických ad.).
Zajímavosti
Czerwona Ławka
Polský název sedla, kterému také říkají slovenský Zawrat, vznikl na základě barvy mylonitového podloží a v celku bohaté flóře, která pod sedlem roste.
- Priečné sedlo je považováno za asi nejexponovanější turisticky dostupné místo v celých slovenských Tatrách (srovnání snese pouze polská Orla Perć). I přesto, že je výhled částečně ovlivněn polohou v hřebeni, otevírají se ze sedla krásné výhledy na V (Pyšný a Lomnický štít) a na JZ (Gerlachovský štít).
- Lovecké a zlatokopecké chodníky vedly oběma Studenými dolinami již v 17. století, první turistický chodník v dolině vznikl v roce 1847, od roku 1935-37 vede i přes sedlo.
- Z iniciativy předsedy Maďarského turistického spolku, dr. Edmunda Téryho, který jako první vystoupil v r. 1876 na Prostredný hrot, byla v roce 1899 otevřena chata, která dnes představuje na cestě k Priečnému sedlu téměř povinnou zastávku. Téryho chata patří mezi nejnavštěvovanější tatranské chaty, čemuž vděčí své poloze, vysoké nadmořské výšce a celoročnímu provozu a dostupnosti.
- Obdobně ve Veľké Studené dolině si nenechte ujít zastávku na Zbojničce. Zbojnícka chata v roce 1998 vyhořela do základů, ale podařilo se ji v krátkém čase zase obnovit.
