Rákoň (1876 m) a Lúčna (1653 m)

Popis

Od autobusové zastávky a parkoviště u Chaty Zverovka (1025 m) či u hotelu Osobitá nebo z placeného parkoviště (dále v dolině) jdeme hodinu a půl po asfaltové cestě Roháčskou dolinou. Toto nepříliš záživné mírné stoupání si můžeme zpestřit zkoumáním lavinových drah, které zasahují zleva až k silnici, anebo se necháme navnadit panoramatem hřebene Roháčů vpravo a před námi.

U bufetu na místě vyhořelé Ťatliakovy chaty (1360 m) a stejnojmenného ledovcového jezera končí červená značka, zeleně značený chodník odbočuje prudce doleva. V serpentinách se za necelé tři čtvrtě hodiny vyšplháme do kosodřeviny a chvíli poté staneme v sedle Zábrať (1656 m), odkud se otevírá první výhled. Velmi příjemné travnaté místo pro delší přestávku. Stoupání pokračuje doprava na Rákoň (1876 m) po žluté značce. Na tomto vrcholu se dostáváme na hřeben tvořící státní hranici Slovenska a Polska. Výhledy jsou velmi dobré, blízko máme celou hřebenovku Roháčů. Pěkně je vidět i do Polska a v dálce na štíty Vysokých Tater.

Na Rákoni se dáme vlevo po modře značené cestě velmi příjemným klesáním po hraničním hřebeni. Pohodlný chodník je ideální pro vychutnávání pohledů zejména na polské Tatry. Klesání se zastaví až v Lúčnem sedle (1600 m), odkud krátkým výstupem dosáhneme vrcholu Lúčna (1653 m).

Pohledy z Lúčne zahrnují zejména severní svahy známých hraničních vrcholů Západných Tater – Volovec (2063 m), Deravá (1955 m), Hrubý vrch (2137 m), Jakubina (2194 m), Klin (2173 m) a v Polsku Kominiarski Wierch (1829 m), Temniak (2090 m), Ornak (1867 m).

Sestup z Lúčne doporučujeme nejprve po zelené, pak po žluté značce Látanou dolinou. Postup po zelené bočním hřebenem pod Osobitou (1687 m) je poněkud zdlouhavý, navíc po nepříliš prochozené cestě klečí. Zadní část Látané doliny naopak dosáhneme prudším sestupem poměrně rychle a po dalších cca 20 minutách začíná asfaltka dolinou až ke chatě Zverovka. Tato zpevněná cesta není tak nepříjemná jako vyasfaltovaná Roháčska dolina, navíce je o hodně kratší.

Chata Zverovka (hotel Osobitá - SAD, 1025 m)  - po rozc. Adamcuľa (ústí Spálené dol.) (1:00) - Ťatliakova chata (1360 m) (0:30) - po sedlo Zábrať (1656 m) (0:45) - po Rákoň (1876 m) (0:30) - po Lúčna (1653 m) (1:00) – po Zadná Látaná dolina (1:00) - po Chata Zverovka (1:15).

Celkem 6:00 hod.

Na Zverovku nebo přilehlá parkoviště dojedete autem ze Zuberce, autobusem SAD taktéž.

• z Rákoně nepokračujeme na Lúčnou, ale vrátíme se do sedla Zábrať a pak po do Zadné Látané doliny (0:35) – Chata Zverovka (1:15). Celkem 5:05 hod.
• ukončení výstupu v sedle Zábrať a návrat na Zverovku Látanou dolinou: po do Zadné Látané doliny (0:35) – Chata Zverovka (1:15). Celkem 4:05 hod.
• přechod do Polska z Lúčne: po sestup k chatě Schronisko na Polanie Chochołowskiej (1150 m) (0:50) – Siwa Polana (parkoviště, bus) (1:45). Celkem 6:20 hod.
• pokračování z Lúčne bočním hřebenem pod Osobitou: po Sedlo pod Osobitou (1:45) - Chata Zverovka (1:30). Celkem 7:00 hod.
• sestup z Lúčne pěknou Bobroveckou dolinou: po Oravice (2:35). Celkem 6:20 hod.

• Vrcholový kříž na Lúčné, u kterého Poláci každý rok pořádají mši, byl postaven na památku tajných setkání opozičních Poláků a Slováků během komunismu.
• Název „Lúčna“ je odvozen od terasy na západním svahu, kde stávala kdysi salaš. Polský název „Grześ“ je obdobně hovorovým výrazem pro terasu, jejíž svahy prudce padají do okolních dolin.
• Ťatliakova chata to v minulosti nikdy neměla jednoduché a moc dlouho turistům nesloužila. Postavena a otevřena byla v roce 1941, ale již za 3 roky ji Němci během války vypálili. Hned po skončení války byla obnovena, ovšem v květnu 1963 vyhořela a z důvodu nedostatku financí již nebyla obnovena. Od té doby slouží veřejnosti pouze bufet, který se v současnosti rozšiřuje.