Rozsah poškození Tater

Doprava

Co se týká dopravní infrastruktury, vlaky TEŽ zatím jezdí mezi Popradem a Velkým Slavkovem, ale bude trvat až do jara (květen?), než se podaří obnovit dopravu na všech úsecích tratí (poničené koleje i  el. vedení). Místo električek však už funguje náhradní autobusová doprava.

Podle hlášení ubytovacích zařízení jsou dobře přístupné prakticky veškeré silnice v Tatrách. V Nízkých Tatrách však problémy s dopravou přes sedlo Čertovica potrvají ještě minimálně do víkendu. Hrozí tu zřícením stromy na skalách nad silnicí.

Zařízení pro návštěvníky

Turistické ubytovny, hotely a penzióny většinou fungují až na pár rozbitých oken bez větších problémů. Zimní sezónu si nikde nechtějí nechat zkazit a tak pravděpodobně stihnout vyklidit a nezbytně připravit sjezdové tratě.

%%full%%

Poškozená je podle všeho jen lanovka z  Tatranské Lomnice na Skalnaté pleso, odtud na Lomničák však lano vydrželo. Nad hranicí lesa se příroda s větrem vypořádala mnohem snadněji. Turistické cesty do těchto částí hor mohou proto být podle náčelníka slovenské Horské záchranné služby zpřístupněny cca do dvou až tří týdnů, do té doby se však nedá projít kvůli padlým lesům v  nižších polohách.

In memoriam - lesy

Z hlediska poškození lesů je to nejhorší kolem Smokovců, Tatranské Lesné, Výšných Hágů, Štôly a v Tatranské Lomnici. Mezi Štrbským plesem a Podbanským je to o něco lepší, jižní úpatí Západních Tater pak žádnou kalamitu nezaznamenalo, přestože i zde vítr foukal a  několik stromů padlo. Ani v severní části hor nedošlo k větším škodám. Zjednodušeně se dá říct, že mezi Popradem, Štrbským plesem a Tatranskou Lomnicí z lesa zůstaly jen jednotlivé stromy či remízky.

Odborníci však dodávají: zničený les nebyl ochranářsky příliš cenný - šlo o  nepřírodní smrkové lesy vypěstované od třicátých let 20. století! Nepřirozený původ lesa je možná i hlavní důvod celé kalamity. Ponechme teď však stranou nesporný fakt, že stejnověké porosty nepůvodních smrků s  mělkým kořenovým systémem si o podobnou "sklizeň" přímo říkaly. Podobných "plantáží na dřevo" je na Slovensku i v Česku mnoho. Co ale bylo důvodem, že ke kalamitě takového rozsahu došlo jen v Tatrách?

Proč to všechno?

Značný podíl na tom má zřejmě geografie a geomorfologie Popradské kotliny, ohraničené ze severu i jihu vysokými horami. Silný vítr, vyvolaný rozdíly tlakového pole, vane převážně od západu a  severozápadu. Rychlost vichřice může nabrat například překonáním nižších hřebenů Chočských vrchů a Fater, za nimiž rychle "padá" dolů.

Z širokého Liptova a Oravy pak proniká k Popradu a koncentruje se jako v  nálevce. Zúžení kotliny pod masivem Vysokých Tater pak způsobí další urychlení vichřice a k orkánu už je jen krůček. A protože ničivý efekt je nejsilnější v místech, kde je terén zdrsněný (např. lesními porosty), padly právě lesy Vysokých Tater. Jak ale vyplývá ze  zkušeností s podobnou kalamitou před téměř sedmdesáti lety, nebylo to poprvé ani naposledy, co umělý les podlehl přírodním silám.