Rusinowa Polana
17.7.
2007
Horská louka se vším co k ní patří.
Většina z nás při návštěvě hor má snahu vylézt co nejvýše a tím "mnoho" zažít. K poznání hor je však třeba se také zastavit a zchladit svůj dobyvatelský pud. I kousek od civilizace se nachází úžasná místa, kde lze horskou atmosféru hltat plnými doušky.
Jedním takovým místem je Rusinowa Polana.
Kde se zastavil čas
Pouhých 45 minut chůze od parkoviště Palenica Białczańska v Polsku, kudy denně projdou tisíce turistů, se nachází místo, kde se zastavil čas. Polana s úžasným výhledem na Belianské a východní část Vysokých Tater. Pasoucí se ovce, ovčáčtí psi, salaš a vůně čerstvého sýra. Při pohledu na hory při pojídání oštěpku člověk zažije pocit, který by někdy nedosáhl po kilometrech chůze a tisících nastoupaných metrech.
O polaně
Polana se nachází na hřebínku mezi vrcholy Goły Wierch a Gęsią Szyją v nadmořské výšce 1170 - 1300 m n.m., na západ od Doliny Białki. Název polany je odvozen od příjmení jednoho z majitelů, kterých měla vždy více. Setkat se můžeme i s názvy Jaworzyna Rusinowa, Jaworzynka, Rusinka nebo Jaworzyna.
K pastevectví se začalo toto místo používat od 17. století. V roce 1938 se na 20 hektarové polaně nacházelo 19 pastýřských stavení. I v poválečném období se zde páslo několik stovek ovcí a menší stáda krav. Sezónní osada se zaplnila lidmi, zvířaty, pokřikováním, zpěvem a cinkáním pastýřských zvonců. Rusinova polana byla nakonec posledním pasteveckým zimovištěm v Tatrách, naposledy se na polaně zimovalo roku 1954.
%%full%%
Úpadek
Jak se tam dostat?
Rusinowu polanu najdeme kousek od hraničního přechodu Lysá Poľana, jen něco přes hodinu od zastávky autobusu. Je tedy jedno, jestli trávíte dovolenou v slovenských či polských Tatrách.
Po roce 1973, kdy se oficiálně zrušilo pastevectví, začala mizet i dřevěná stavení. Některé zničil zub času, jiná podlehla požáru. Dnes jich tu najdeme posledních pět. A po letech se zde opět pasou ovce, které jsou dnes především turistickou atrakcí. Turisté však polanu objevili již v době velké pastevecké slávy. Lákalo je sem překrásné panorama hor a srdečnost goralů.
Jedna ze salaší získala i turistické pojmenování "Krywań" a dostala se i do místní lidové poezie:
Stary szałas dobrze wie,
co jest słuszne, a co złe...
A chociaż w szałasie nie płonie już watra,
to możesz z nim sobie pogadać o Tatrach!
Stará salaš dobře ví
co je dobrý, a co zlý
A když v salaši neplane už vatra
můžeš si s ní povídat o Tatrách!
Tip na pěknou vycházku
Nastupte do některého mikrobusu jedoucího z parkoviště Palenica Białczańska na Zakopané nebo opačně ze Zakopaného a vystupte u ústí doliny Filipka, kde začíná modrá značka. Na polanu to je 1:15 hod. a po cestě se můžete zastavit u pohádkově dřevěného stavení s kapličkou Matki Boskiej Jaworzyńskiej a stanicí TOPR. Nazpět na Lysou Polanu se můžete vrátit přes Palenicu Białczańsku.
