Zahrajte si na brumle
22.10.
2011
Brumle neboli drumľe či drumla je hudební nástroj do kapsy
Řada z vás má Tatry spojené i s nějakou hudbou. Fotografické prezentace a videa dokresluje zvonění zvonců, zvuk fujary, pastýřská píšťala nebo melodie goralských houslí. A možná se ve vás našla i touha si také na nějaké malebné polaně na něco zahrát. Otázkou však zůstává na co?
Brumle neboli drumľe či drumla
Tahat po horách fujaru nebo housle je vzhledem velikosti nebo křehkosti jistě komplikované. A navíc tu jistě nastává další problém – musíte na to umět hrát. Stejný problém jsem řešil i já a objevil brumle nebo chcete-li slovensky drumľe či polsky drumla. Tento hudební nástroj je pevně spojen se slovenským folklórem a na rozdíl od fujary se na něho hrálo i v Tatrách. Sice nemá ryze slovenský původ, ale co je pro nás důležité – vejde se do kapsy!
Princip nástroje aneb jak se na ní hraje
Abyste věděli, co do té kapsy strčíte, musíte znát základní princip nástroje, který spočívá na pružné lamele - jazýčku, vyřezaného či upevněného v rámu. Hráč drží rám brumle většinou v levé ruce a pevně ji tiskne proti pootevřeným rtům nebo až zubům – horní nožičku nástroje proti hornímu rtu (zubům) a dolní proti rtu (zubům) spodnímu. Ukazovákem pravé ruky se brnká na konec jazýčku volně kmitajícího uprostřed rámečku a mezi zuby, čímž se vytváří charakteristický tón.
Brnkání je možné oběma směry, zejména při rychlých změnách tónu a tempa hraní. Hra na rtech může být jen poněkud méně výrazná, než na zubech, je však jemnější a netrpí při tom zuby hráče. Ústní dutina funguje jako rezonátor i zesilovač - přemísťováním jazyku, tvarováním ústní dutiny a změnami intenzity dýchání se mění harmonické, tak zvané alikvotní tóny. Rytmickým prosáváním vzduchu štěrbinou při hraní se dosahuje efektu vlastního nepřízvučného a barvitého doprovodu tzv. kontrování.
Určitě se nemusíte hry na brumle bát a nějakého brnkání je schopen asi opravdu každý. Jen z počátku nějaký čas trvá, než jsi člověk najde tu správnou polohu nástroje, aby vyluzoval ten správný tón. Může se vám stát, že se praštíte jazýčkem do zubu nebo budete mí rozedrané rty, ale to se vše brzy ztratí.
Brumle ezoterická
Alikvotní tón
Nebo též vyšší harmonický tón či částkový tón je tón, který zní společně s tónem základním. Většinou se u každého tónu (zvuku) vyskytuje množství alikvotních tónů. Intenzita jednotlivých alikvotních tónů je to, co určuje charakteristickou barvu zvuku. Právě díky alikvótním tónům jsme schopni např. poslechem rozpoznat, o jaký se to jedná hudební nástroj. Některé hudební nástroje s těmito tóny mohou přímo pracovat – například varhany, strunné nebo dechové nástroje. Velmi bohatým na alikvótní tóny je třeba dechový nástroj australských domorodců - didgeridoo. Pomocí zesilování určitých alikvotních tónů změnou tvaru ústní dutiny (zejména polohou jazyka) přidávají zkušenější hráči různé doprovodné prvky k základnímu tónu nástroje (např. jednoduché melodie znějící spolu se základním tónem). Alikvótní tóny vznikající změnou tvaru ústní dutiny lze také snadno vyloudit pomocí brumle. Hra na brumli je vlastně založená na manipulaci s nimi.
Jako každý etnický hudební nástroj má i brumle hlubší spojitost s různými rituály. Někde na ní hrají ženy k tanci, na Sibiři je to tradiční hudební nástroj šamanů a jinde je nástroj používán k dvoření či namlouvání. Dříve za Rakouska byly brumle nějaký čas dokonce zakázány, protože byly považovány za pekelný nástroj k svádění a erotice! Nejsem si jistý, jestli toto ještě dnes funguje a tak nečekejte za sebou příliš turistek. Na Slovensku byly brumle součástí lidové muziky. Zajímavé je však „šamanské“ použití – zvukové vibrace přijímané vnitřními dutinami hráče nebo také ozvěnou v místnosti prý rozbíjejí psychoenergetické blokády, které brání volnému toku energií. Tím se vysvětlují pozoruhodné léčivé účinky při hře na tento starověký nástroj.
Jakou si pořídit
Jestli vás tento nástroj oslovil, tak je asi nejlepší možností jak se o kráse hry na brumle přesvědčit, si prostě nástroj pořídit. Na rozdíl od ostatních nástrojů totiž jejich pořizovací hodnota je velmi malá. Nejlevnější seženete již kolem 100 Kč a hodně kvalitní za 1000 Kč a výše. V našich hudebninách se nejčastěji prodávají značky Schwarz a G+W Cheb. Právě G+W byla moje první brumle, kterou jsem si pořídil. A hned po měsíci si s ní zabrnkal na Chocholovské poľaně mezi ovcemi. Vynikající brumle jsou od maďarského výrobce Szilágyiho, pěkné brumle jsou od slovenského výrobce pana Soboty a nesmíme opomenout i na pana Kašpaříka z Velkých Karlovic. Potom již stačí brumle strčit do batohu a vyrazit.
%%full%%
Jen ohnutý konec jazýčku poněkud trčí a tak se hodí na brumle pořídit pouzdro. Nejprve jsem měl pytlíček z kůže, ale potom jsem na internetu našel velké množství dřevěných pouzder, které jsou i pěknou ozdobou zavěšenou na krku. Inspiraci jsem převedl ve skutečnost, tak se podívejte se do galerie.
Literatura
- http://cs.wikipedia.org/wiki/Brumle
- http://www.muzikohrani.cz/brumle-zidovska-harfa-jews-harp-pohledem-pavla-vanka/
- http://www.shakuhachi.cz/dilo/media/49Brumle.mp3 - rozhlasový pořad v MP3
- http://shakuhachi.cz/dilo/en/techniky_ust_res.htm
- http://www.silkroadfoundation.org/newsletter/vol2num2/Harp.htm - historie brumle - anglicky
- http://www.danmoi.de/ - něměcky
- http://www.jewsharp.com/trumps.htm - přehled různých nástrojů – anglicky
- http://cs.wikipedia.org/wiki/Alikvotn%C3%AD_t%C3%B3n o alikvotních tónech
Zajímavosti
Původ nástroje
- Brumle nemá slovenský původ. O vzniku vypráví Příběh tuvanských lovců. Kdysi dávno, lovci medvědů nalezli strom, který byl zasažen bleskem a vydával zvláštní zvuky. Přemýšleli, co to způsobuje a objevili, že blesk vytvořil dlouhou třísku, která ve větru rezonuje. A tak přišli na princip tohoto hudebního nástroje. Tuvanští lovci pocházejí z oblasti Střední Asie z pomezí Ruska a Mongolska. Asi první vyobrazení nástroje je na čínské kresbě ze 3. století př. n. l. kde je vidět hudebník hrající na brumli. Ale brumli nacházíme i u řady přírodních národů, dokonce žijících na úrovni lovců a sběračů (Ainové, Eskymáci). Technikou hry zřejmě souvisí s hudebním lukem, či ústní trubicovou citerou (např. na Filipínách), se kterými se vyskytuje souběžně. To vše svědčí pro možný původ již v mladší době kamenné! U nás brumle nalézáme ve středověku, kdy byla běžným hudebním nástrojem.
