Salatín (2048 m) a Brestová (1934 m)

Popis

Z autobusové zastávky v Jalovci musíme najít žlutou značku mezi rekreačními objekty, abychom se dostali k začátku západní části Tatranské magistrály. Souběžně s ní jdeme pár minut, magistrála pak odbočuje doprava, aby překonala Jalovecký potok. Nás však vede žlutá značka podél potoka do Jalovecké doliny. Cesta stále vede lesem a stoupání je mírné až na rozcestí u lávky v zadní části Jalovecké doliny. Zde však musíme opustit i žlutou značku, která míří doleva do Bobrovecké doliny.

Po překonání lávky přes potok Pod Lyscom půjdeme dále do doliny Parichvost. Vzápětí znovu přejdeme potok a pokračujeme proti jeho proudu. Brzy se však odkloníme i od něj, to když zelená značka odbočí do Hlboké doliny. Zároveň začínáme nabírat výšku, nejprve ještě v lese, pak se ale dostáváme do kosodřeviny a můžeme si naplno vychutnat romantiku Hlboké doliny. Nejtěžší úsek nás čeká při strmém stoupání travnatým svahem na hřeben Lysce. Jakmile se na něj vyškrábeme, k jižnímu vrcholu Salatína zbývá už jen pár minut.

Dvojvrchol Salatínského vrchu je příjemným místem k odpočinku po předchozí námaze. Pěkné výhledy máme hlavně na blízký Sivý vrch (1805 m) a z něho vybíhající rozsochu, opačným směrem si můžeme prohlédnout úsek hlavního hřebene - rozeklané Skriniarky se Spálenou, v pozadí pokračuje hřeben Roháčů.

Ze severního vrcholu Salatína volíme návratovou cestu pozvolným hřebenem. Nejdříve sejdeme do sedla Parichvost, vzápětí opět kousek vystoupáme, mineme modře značenou odbočku na Predný Salatín nad partyzánskou nemocnicí a dojdeme na Brestovou. Tento vrchol nabízí krásný výhled na Oravu, za příznivých podmínek dohlédneme na nejvyšší vrchol Slovenských (Oravských) Beskyd - Babiu horu. Dál už jen klesáme, přes kóty Zuberec (1805 m), Pálenica (1753 m) a Redikalné (1651 m) se dostaneme do kosodřeviny, v níž se skrývá sedlo Pálenica. Zde opustíme hřeben a sestoupíme do Bobrovecké doliny.

› Vrcholy a výhledy: Brestová (1934 m)

Při sestupu nejprve projdeme okolo Bobroveckých ples, která leží při dolní hranici pásma kosodřeviny a dál už scházíme lesem. Cesta stále sleduje tok Polianskeho potoka, který několikrát kříží, až nás přivede k jeho soutoku s Jaloveckým potokem. Odtud po žluté do Jalovce už cestu známe, zabere nám necelé dvě hodiny.

Jalovec (SAD, 685 m) - po Jalovecká dolina (ústí) (0:30) - rozc. v Jalovecké dolině (1005 m) (1:20) - po rozc. dolin Hlboká a Parichvost (0:30) - Salatín (1:45) - po Brestová (0:45) - sedlo Pálenica (1573 m) (0:45) - po rozc. v Jalovecké dol. (1:30) - Jalovec (SAD) (2:00).

Celkem 9:05 hod.

Jalovecká dolina je velmi dobře dostupná linkovým autobusem z Liptovského Mikuláše (zast. SAD v Jalovci nebo v Bobrovecké Vápenici)

• V opačném směru je túra značena jako o čtvrthodinku delší, celkem 9:20 hod.
• Velmi pěknou, avšak poměrně náročnou variantou je výstup dolinou Parichvost po až na Baníkovské sedlo. Odtud po přes Pachoľu a Skriniarky na Salatín. Původně plánovanou túru tím nejen prodloužíme o cca dvě hodiny, ale také podstatně zvýšíme její technickou obtížnost (podrobnosti viz popis túry Pachoľa a Skriniarky. Celková délka 11:15 hod.
• Další možností je ze sedla Pálenica pokračovat po až na Sivý vrch (1805 m), z něho po přes Ostrou (1764 m) a Babky (1566 m) k Bobrovecké Vápenici a nakonec po do Jalovce. Celkový čas 9:30. Pokud půjdeme ze sedla Predúvratie po traverzem přes Chatu pod Náružím, zkrátíme si cestu na 9:20 hod. Podrobněji viz popis túry Sivý vrch.

• Dolina Parichvost neblaze proslula neštěstím, které v ní potkalo bývalého československého ministra životního prostředí Josefa Vavrouška a jeho dceru v roce 1995. Před lety připomínal jejich památku malý dřevěný křížek u potoka.
• Sedlo Pálenica je výjimečné tím, že se v něm střetávají vápencový příkrov, který tvoří masiv Sivého vrchu a Chočských vrchů, s krystalickým jádrem Západních Tater.
• Bobrovecké plesá - Čierne a Biele. Nevypadají jako karová ledovcová jezera v ostatních částech Tater, jejich původ je spíše morénový.