Sivý vrch (1805 m)

Popis

Od autobusové zastávky jdeme kousek po silnici k hájence Biela skala, kousek za ní se u turistického přístřešku vnoříme do lesa. Po široké cestě začíná hned pořádné stoupání, které vydrží až na hřeben.

Na vyhlídce Biela skala už začínáme překonávat terénní překážky v podobě vápencových skalek. Zde je třeba opatrnosti, neboť zejména za vlhka vápenec nepříjemně klouže. Prostupujeme kosodřevinou a malebným "skalním městem" Radové skaly, zároveň můžeme obdivovat velice pestrou vápnomilnou flóru. Jedno těžší místo je zabezpečeno krátkým řetězem. V závěrečném stoupání pod vrcholem se na kluzké skále můžeme přidržovat řetězů, což nám usnadní výstup na samotný Sivý vrch (1805 m).

Rozhledy z vrcholu samozřejmě nejsou tak daleké, jako z dvoutisícovek, ale vzhledem k poloze Sivého vrchu jsou dobře viditelné Chočské vrchy s majestátným Veľkým Chočem a plochým vrcholem Prosečného. Také Malá Fatra na západním obzoru je odtud viditelná lépe, než z východněji položených vrcholů. Na sever nahlédneme do Oravské kotliny a na Babiu horu, na východ vidíme pod sebe do Bobrovecké doliny a přes ni na Salatín, na Pachoľu, Baníkov a Príslop, které nám z větší části zakrývají vzdálenější tatranské vrcholy. Jižní panorama, které vidíme přes hřeben Babek, uzavírají Nízke Tatry.

Sestupovat začneme po zelené značce do sedla Priehyba, odkud vystoupíme na vrcholek Ostré a přes Veľkou kopu se dostáváme do sedla Predúvratie. Do sedla lze dojít i pohodlným traverzem. Nesestoupíme-li z hřebene, pokračujeme příjemnou hřebenovou cestou s množstvím barevných květů až na Babky. Krásný pohled je z hřebene zejména na vápencové útvary v rezervaci Mních s výraznými útesy Mních a Sokol, za nímž už vidíme Liptovskou kotlinu a okolí Liptovského Mikuláše.

Protože Babky jsou nejjižnějším výhledovým vrcholem rozsochy, kterou jsme ze Sivého vrchu přišli, nezbývá nám už nic dalšího než sestup do Liptovské kotliny.

Poměrně ostré klesání z travnatých Babek nás rychle zavede do lesa, kde se k zelené připojí i modrá značka z polany Červenec, kde je otevřena Chata pod Náružím. Cesta se prudce lomí doleva, obcházíme útesy Sokolu a potom se cesta v lese několikrát zatočí a my vycházíme z TANAPu u rekreačních chat v Bobrovecké Vápenici. Po žluté značce mezi nimi dojdeme až na autobusovou zastávku v Jalovci.

Huty (horáreň Biela skala, SAD, 940 m) - po Biela skala (vyhlídka, 1316 m) (1:00) - Sivý vrch (1805 m) (2:00) - Ostrá (1764 m) (0:40) - sedlo Predúvratie (1585 m) (0:20) - Babky (1566 m) (0:30) - rozc. pod Sokolom (0:30) - Bobrovecká Vápenica (0:40) - Jalovec (SAD, 685 m) (0:30).

Celkem 6:10 hod.

Pozor! Těžká místa v Radových skalách a na Sivém vrchu jsou zabezpečena řetězy.

Huty resp. horáreň Biela skala je zast. SAD na cestě mezi Liptovským Mikulášem a Zubercem. Možnost parkování je tu velice omezená.

Spojení autobusem s Liptovským Mikulášem je i v Jalovci resp. v Bobrovecké Vápenici. Zde je parkoviště pro automobily dostatečné.

• Jednou z možností je ze Sivého vrchu sestoupit po až do sedla Pálenica, z něhož dále klesáme po Bobroveckou a potom Jaloveckou dolinou také do Jalovce. Cesta tak trvá celkem 7:00 hod.
• Stejným směrem si můžeme trasu prodloužit po přes Brestovou až na Salatín a z něho sejít Hlbokou dolinou po na rozc. s , pak po obou značkách stále podél potoka k rozcestí v Jalovecké dolině a z něho konečně po až do Jalovce. Celkem túra trvá 9:15 hod.
• Pokud se chceme vrátit na severní (oravskou) stranu Západních Tater, můžeme se ze sedla Pálenica obrátit po doleva a přes Ostrý grúň (1216 m) sejít do Zuberce.
• Můžeme však použít také "spodní alternativu" původní doporučované trasy (například při špatném počasí). Znamená to, že nejprve traverzujeme vrchol Ostré a pak ze sedla Predúvratie po obejdeme Babky přes polanu Červenec (možnost občerstvení v Chata pod Náružím). Původně navrhovanou túru tak ještě zkrátíme asi o 15 min (celkem 5:55 hod).

• Skalní město pod Sivým vrchem v úseku Biela skala - Radové skaly je součástí národní přírodní rezervace Sivý vrch. Na jeho tvarech se podepsalo působení vody; tento jev je v těchto podmínkách označován jako tzv. vysokohorský kras.
• Babky - název je prý odvozen od skalních bloků pod vrcholem, které připomínají tři sedící ženy, dokonce v krojích. Celá rozsocha Babek je velmi bohatá na vápnomilné druhy květin, najít zde můžeme i např. vzácný plesnivec alpský.
• Rozsocha vycházející ze Sivého vrchu je celá tvořena druhohorním vápencovým příkrovem, který se odtud táhne na západ přes Chočské vrchy až do Malé Fatry (tzv. Chočský příkrov). Na jihu je hřeben Babek zakončen útesy Mních a Sokol, které ční kolmo nad Jaloveckou dolinu.