Turistické informace v minulosti

Před tím byly tyto velehory využívány nejvíce pastevci, dřevorubci, hledači pokladů a  baníky, později se o ně začala více zajímat i veřejnost a do Tater se dostali učenci a vědci. Takto byli informováni návštěvníci před 100  lety, kdy stál nocleh na "Téryho útulně" 3 koruny a láhev piva 80  haléřů:

Turistické organizace

V Tatrách působí 2 turistické spolky: Uherský karpatský spolek, mající několik odboček, a Tatrzanskie Towarzystwo.

Sezóna

Letní byty a útulny otevřeny jsou od 1. června do 1. října. Kdo by přišel dříve nebo později, musí to oznámiti příslušné správě ve Smokovcích, Vesterově (dnešní Tatranská Polianka) neb Tatranské Lomnici, které jsou i přes zimu otevřeny. Hlavní doba je v červenci a srpnu; tu ovšem všechno v Tatrách jest dosti drahé.

Vůdci

Větší cesty není radno podniknouti bez vůdce, neboť mlha, bouře, nebo jiná nehoda může nás vehnati do nesnází. Do dolin a k různým jezerům vedou téměř všude pěšinky, tady nám nehrozí, že zabloudíme, ani když jdeme bez vůdce.

%%full%%

Vůdcové v Tatrách slovenských dostávají za den průměrně 7 korun, za půl dne 4 koruny mzdy za provázení. Na jednotlivé štíty mají ustálené taxy.

Polským vůdcům platí se denně po 6 korunách při těžších výstupech a místo stravy dostávají 2 koruny. Všichni jsou spolehliví.

Výstroj a výzbroj

Do Tater třeba se i přiměřeně vystrojiti. Turistický oblek má mnohé přednosti před obyčejným, neboť v krátkých kalhotech se mnohem lépe vystupuje. Hlavní věcí jest však obuv. Bez pevné a pokud možno okuté obuvi ať nikdo do Tater se nepouští. Na těžší výstupy jest třeba i lezeckých bot a 30 m dlouhého provazu. Potravu a jiné nevyhnutelné věci (prádlo) nenosme v balících, nýbrž v turistickém vaku.

Po sněhu a strmých, štěrkovitých neb pažitnatých místech chodí se dobře s mačkami, připevněnými na obuv. Do ruky náleží mocná, hrotem opatřená hůl, aneb čakan turistický. Posledního potřebujeme jen na strmých, ztvrdlých sněhových spoustách k vydlabání šlépějí. Alkohol a  zbraň můžeme bezpečně nechati doma.

Chůze v horském terénu

Když někdo podnikne větší, několikadenní výlet, ať vystupuje pravidelně, rovnoměrně, beze spěchu a nepřemáhá se. Odpočívati často a zejména sedati nedoporučuje se, neboť nohy zdřevěnějí a člověk cítí pak ještě větší únavu. Postačí na 2-3 minuty se zastaviti a tak si odpočinouti.

Na těžších výstupech k místům nad propastí vyžaduje se náležitá ostražitost, chladnokrevnost i odvaha. Zpívati, hovořiti a  kouřiti unavuje, neboť to zkracuje dech, který jest zvláště při výstupech hlavním hybadlem.