Uběhlo 40 let od největší lavinové tragédie

Popradské pleso, 20. ledna 1974

Střední průmyslová škola strojnická ze slovenského Komárna připravila pro svoje studenty lyžařský výcvik na Popradském plese, kde byli v Chatě kpt. Morávka ubytováni. Čtvrtý den výcviku se ale podmínky výrazně zhoršily, přes noc silně foukalo a intenzivně sněžilo. Ráno navíc se oteplilo a sněžení se proměnilo v déšť. Chatař na laviny upozorňoval vedoucího kurzu, ale i tak se rozhodli lyžovat. Slabší lyžaři byli na svahu pod Ostrvou taktéž ohroženém lavinami, zkušenější odešli lyžovat na relativně bezpečné místo pod přístupovou cestu na Popradské pleso v údolí Hincova potoka. Už asi po půl hodině byl kurz pro ošklivé počasí a minimální viditelnost instruktorem přerušen. Deset studentů a jeden učitel čekali na příjezdové cestě, až dojezdí druhá půlka lyžařů a půjdou společně na chatu. V 10:40 se však z protilehlého svahu ze sedla pod Skokom ozval hukot, utrhla se ničivá desková lavina. Rozjetá masa sněhu vyjela až do protisvahu k cestě, kde se čelo zastavilo. Zasáhla tak 11 studentů, jejich učitele a jeho 13letého syna. V mlze lavinu spíše slyšeli, než viděli. I čekající studenti byli zasaženi, ale jen částečně a svépomocí nebo díky kamarádům se z nánosu sněhu vyprostili. Ihned jeden z nich běžel na chatu pro pomoc, další hledali zasažené spolužáky.

Záchranné práce

Hned po ohlášení lavinové nehody byla v 11 hodin informovaná Tatranská horská služba ve Starém Smokovci. Silný vítr však strhl stromy na telefonické vedení a volání bylo přerušeno. Na dispečinku naštěstí pochytili všechny důležité informace a rozběhli velkou záchrannou akci. Laviniště prohledávali ještě před příchodem záchranářů z horské služby studenti, učitelé i ubytovaní z chaty. Systematicky se hledalo až po příchodu záchranářů a použil se i cvičený lavinový pes. Bylo jasné, že postižení mohou být hluboko, protože celé koryto potoka bylo překryto sněhem z rozsáhlé laviny. Proto záchranáři vyslechli svědky a průběh laviny zakreslili na plánek. Pak se objevil v čase 13:45 první nález, to našli tělo učitele. Krátce nato našli i další dvě těla studentů. Velká masa sněhu jim nedala šanci na přežití. V čase 15:30 našli živého studenta, díky psovi Udovi. Otto Berze seděl v bezvědomí s hlavou asi 60-80 cm pod povrchem. Po rychlém transportu na chatu se jej podařilo oživit a v nemocnici v Popradu - Spišské Sobotě se následně z následků zotavil. Život mu zřejmě zachránilo i to, že neměl lyže na nohou a měl chráněná ústa. Ten den se podařilo najít už jen další dva studenty, ale již bez známek života. Záchranáři skončili hledání hodinu před půlnocí.

Další hledání

Další den pomáhaly hledat oběti posily záchranářů z dalších oblastí. Pomáhali i vojáci a další dobrovolníci. Našlo se dalších 5 studentů. Syna třídního učitele našli asi 400 m od jeho otce, přitom v době pádu laviny byli vedle sebe. Poslední dvě oběti hledali vojáci ještě dva týdny, ale neúspěšně. Předposlední oběť našla hlídka záchranářů 3. května 1974, tělo posledního studenta vydala lavina ještě později, našli ho v laviništi až 18. května 1974.

Parametry laviny

Spontánní lavina se uvolnila na svahu mezi vrcholkem Patrie (2 203 m n. m.) a Malé Bašty (2 288 m n. m.) těsně pod sedlem nad Skokom směrem do Mengusovské doliny. Jedná se o lavinový svah s ojedinělým výskytem podobných lavin (lavina tu spadne jednou za více jak 30 let), svah má východní orientaci a jeho průměrný sklon je 31°. Maximální sklon dosahuje i více než 40°. Odtrh laviny se nacházel v nadmořské výšce 2200 m a jeho délka byla přibližně 350 m. Výška odtrhu dosáhla místy až 4 m. Lavina ujela dráhu přibližně 1500 m dlouhou a s převýšením 760 m. Vyběhla až do protisvahu nad Hincovým potokem a částečně zasypala cestu mezi zástavkou električky Popradské pleso a chatou u Popradského plesa. Nános dosahoval maximální výšky 8 m a šířku měl téměř 530 m. Objem sněhu v nánosu byl odhadnut na 150 000 m³.

Další lavinové nehody z 20. ledna 1974

Ve stínu tragédie u Popradského plesa se tento den odehrály dvě lavinové nehody (pod Skalnatým plesem a v Malé Studené dolině), při kterých zahynuli další dva lidé.

Neštěstí v Malé Studené dolině

V odpoledních hodinách sestupovali Malou Studenou dolinou dva horolezci, které zasáhla samovolně uvolněná lavina z Lomnického hřebene. Jednoho z nich zasypala lavina jen částečně, druhý horolezec však zůstal v lavině zasypaný úplně. Částečně zasypaný horolezec se dokázal z nánosu samovolně vysvobodit a přivolal pomoc. Přivolaní záchranáři tělo druhého horolezce našli, bohužel už bez známek života.

Smrt pod hotelem Encián

Špatné povětrnostní podmínky tento den přerušily i provoz kabinkové lanovky mezi Tatranskou Lomnicí a Skalnatým plesem. Po skončení práce se tři zaměstnanci lanovek rozhodli, že dolů sestoupí pěšky. Přidali se k ním i dva další turisté. Společně sestupovali žlabem pod hotelem Encián. Asi po 200 metrech sestupu je smetla povrchová lavina. Čtyři z nich byli sice zranění, ale podařilo se jim z laviny vysvobodit. Tělo pátého, úplně zasypaného turisty, našli členové přivolané horské služby až druhý den. Uvolnění laviny způsobila zřejmě sama pětice sestupujících.

Vzhledem na meteorologické podmínky a současně probíhající záchranné práce u Popradského plesa se více údajů o těchto dvou neštěstích nedochovalo.

Zdroj:

Stredisko lavínovej prevence - 40 rokov od jednej z najväčších lavínových tragédií na Slovensku

Horská záchranná služba - 40 rokov od jednej z najväčších lavínových tragédií vo Vysokých Tatrách

Zdroje fotografií - HZS.sk, HO Slavia Žilinská univerzita

• V lavině zahynul učitel tělocviku Daniel Korec, jeho syn Milan a studenti Jozef Balačin, Ladislav Bauer, Pavol Jorík, Tibor Kočí, Tibor Magyarics, Jozef Solár, Dušan Szabó, Július Štumpf, Juraj Tury Nagy, František Varga. Jejich smrt dodnes připomíná tabulka na Symbolickém cintoríně u Popradského plesa.
• Od 17. ledna 1974 na horách nepřetržitě sněžilo a právě den před nehodou se sněžení značně zintenzivnilo. Údaje ze Štrbského plesa a Lomnického štítu uvádějí během této periody 39 cm nového sněhu, na Skalnatém plese zaznamenali dokonce 47 cm nového sněhu! Středisko lavinové prevence, které v té době existovalo něco přes rok, vyhlásilo vzhledem na aktuální meteorologické a sněhové podmínky pro Vysoké Tatry od 14. ledna velké lavinové nebezpečí a od 19. ledna už akutní lavinové nebezpečí. Informace o lavinách byla hlášená v rádiu i byly informované vysokohorské chaty a lyžařská střediska. V té době se používala 4 dílná lavinová stupnice.