Vrcholy a výhledy: Kriváň (2494 m)

Poloha

Kriváň leží v západní části Vysokých Tater, svou výškou zde jasně dominuje. Nachází se na konci dlouhé rozsochy, která vybíhá z  Čubriny na hlavním hřebeni Vysokých Tater. Obklopuje ho Nefcerská, Kôprovská a Važecká dolina.

První výstup

První zaznamenaný výstup byl 4. srpna 1773. Jonáš Andrzej Czirbesz, evangelický farář a přírodovědec ze Spišské Nové Vsi se svými druhy vylezl na vrchol. Dávno před nimi ovšem na vrchol s největší pravděpodobností vystupovali lovci kamzíků a další obyvatelé regionu.

Těžba zlata

Nejpozději v 2. pol. 15. stol. za krále Matěje vyrubali liptovští havíři štoly podél Škaredého žlabu a v Kotlinách. Později nechal císař Maxmilián hloubit nové štoly na Vyšné priehybe, ale všechny pokusy s těžbou zlata byly prodělečné.

%%full%%

Proto se začalo s těžbou antimonitu a cínu. Nejvyšší antimonitová a cínová štola ("Terézia") ležela jen 50 m pod vrcholem Kriváně. Až do nejvyšších partií štítu vedla cesta pro muly, které pomáhaly v dolech. I tato těžba však byla z  finančních důvodů zastavena.

Národní vycházky na Kriváň

Podnětem k jejich organizování byl výstup buditele G. F. Belopotockého z 24. září 1835. Už od roku 1841 má tradiční výstup na Kriváň politický podtext - jako symbol svobody slovenského národa ho tehdy vedli významní politici Ľ. Štúr a J. M. Hurban. Tradice přetrvala až dodnes.

• V letech 1960 až 1990 byl Kriváň vyobrazen spolu s vatrou i na znaku Slovenské socialistické republiky a na státním znaku ČSSR. Nahradil tak na období téměř třiceti let tradiční slovenský znak s trojvrším a dvojkřížem, který se používá již od časů Uherska a je rovněž i na dnešním Státním znaku Maďarska.
• V roce 2005 bylo rozhodnuto, že bude Kriváň vyobrazen také na slovenských euromincích.