Rakytovské plesa (1311 m)

Popis

Túra vás nezavede do hloubi hor, ale do hloubi tatranského lesa k Rakytovským plesům. Výrazně odpočinkový charakter naučná stezka neztrácí nikde a je možné cestu projít i s dětmi. Ale nezapomeňte dobrou obuv a oblečení. Ceste vede i vysokou travou, podmáčeným terénem i blátem (!).

Cesta k Rakytovským plesům se odpojuje za rozcestím Biely Váh u Cesty Slobody, kam se dostanete autem, autobusem nebo také pěšky ze Štrbského Plesa. Stoupáte nejdříve společně s modrou značkou k rozcestí na Tatranské magistrále s názvem Nad Bielym Váhom, ale značka vás brzy (2 min.) odvede do pramenné oblasti řeky Biely Váh, která je prvním zastavením naučné stezky. Netradičně žlutě značená naučná stezka vás dále zavede k Furkotskému potoku, který vytéká z Vyšného Wahlenbergova plesa, přes Soliskové pliesko a přes Nižné Wahlenbergovo pleso se "žbluňkající" potok dostává až sem. Dalším zastavením je hlavní téma trasy - Vývoj lesa po kalamitě. Kalamita v roce 2004 zasáhla území Rakytovských pliesok s menší intenzitou než byla v centrální části Vysokých Tater. Ostrůvky méně poškozených lesů se zachovaly v závětří menších hřebínků a v zamokřených nížinách. A teď se mezi nimi můžete procházet. Zastávka u nejníže položených jezer Vysokých Tater je v nadmořské výšce 1307 m. Morénové Vyšné Rakytovské pliesko (95 m x 33 m) není přístupné, jen je vidět z chodníku. Přímo se zastavíte až u Nižného Rakytovského plieska (55 m x 33 m). Obě plesa mají hloubku asi 2 m. Poslední zastávkou cesty vám bude v členitém terénu morény vrchol Rakytovec (1325 m). Odtud je pěkný pohled na vzdálený nízkotatranský hřeben a na druhou stranu na Kriváň. Po chvilce se dostanete znovu k zelené značce směrem na Štrbské Pleso.

Biely Váh (1215 m) -  Rázcestie Jambrichovo (1225 m) 0:02  - Rakytovské plieska (1307 m) 1:10 - Pod Rakytovcom 0:45 - Rázcestie Jambrichovo 0:20

celkem 2:17
(celá trasa má asi 4,5 km)

Nástup k východišti Biely Váh lze změnit a lze vycházet ze Štrbského Plesa (navíc 1:00 oběma směry) případně z Troch Studničiek (1:20 oběma směry). K Rakytovským plesům se dostanete i z odbočky na Tatranské magistrále.

• Naučná stezka je otevřená teprve od června 2011. Na jejím otevření se podílela zejména Nadace Ekopolis a další subjekty. Ve známost ještě nevešla a neví o ní ani někteří místní.
• Rakytovská plesa mají i svoje nej. Nejníže položené ve Vysokých Tatrách je právě Nižné Rakytovské pliesko (1311 m).
• Další nej přisuzuje Rakytovským plesům chemický rozbor. Morénová pleso nemají v kyselosti vody (pH) v Tatrách konkurenci.
• Tok Biely Váh nemá vlastní pramen, vzniká soutokem zdrojnic ze Zlomiskového a Furkotského potoka. Koryto Bílého Váhu tvoří žula, prudký vodný tok a slunce kamenům dávají oslnivou bílou barvu. Kontrastně k tomu působí tmavé koryto Čierneho Váhu pramenícího na druhé straně Liptovské kotliny, který protéká tmavě zbarvenými vápenci, dolomity a břidlicemi. Společně vytvoří začátek nejdelší slovenské řeky.