Kriváň (2494 m)

Popis

Za východiště slouží nejčastěji Tri studničky u bývalé Chaty kpt. Rašu (také Važecká chata). Odtud postupujeme nejprve lesem, už od začátku poměrně prudce stoupáme. Asi po hodině cesty se dostaneme k odbočce (označena informační tabulkou) na místo, kde stával v době Slovenského národního povstání partyzánský bunkr. Odbočení i s návratem zpět na chodník zabere jen pár minut. Pokračujeme ve stoupání, přejdeme malou loučku, cesta se pak ještě klikatí lesem, ale ten zanedlouho začíná řídnout a přicházíme na hranici lesa a kosodřeviny na Grúnik.

V kosodřevině stoupáme několika dalšími serpentinami. Dostáváme se do impozantního Krivánskeho žľabu, cesta vede pod hřebínkem Priehyba, protější svah žlabu tvoří Pavlov chrbát a v něm ležící Malý Kriváň (2334 m). Na rozcestí pod Malým Kriváňom zelená značka končí a napojuje se na modrou, vedoucí od Jamského plesa. Nejprve vystoupíme na Malý Kriváň a teprve potom se dostáváme do Daxnerova sedla mezi Malým Kriváněm a Kriváněm. Odsud je vidět nádherně zbarvené Krivánske Zelené pleso (2012 m), výhled je i na některé vrcholy. Stačí nám pak už jen překonat několik desítek závěrečných metrů a můžeme se potěšit kruhovým rozhledem z vrcholu Kriváně na nejvyšší tatranské "končiary".

› Vrcholy a výhledy: Kriváň

Kriváň je nejzápadnější vrchol Vysokých Tater, a tak všechny ostatní leží na východ od nás. Zleva vidíme např. hřeben Hrubé, Kôprovský štít (2363 m), Mengusovské štíty, Jahňací (2229 m) a Kolový štít (2418 m), Ľadové štíty, Vysokou (2547 m), Lomnický štít (2633 m), Zadný Gerlach, Gerlachovský štít (2654 m) a Končistou (2537 m). Na jihu zase můžeme spatřit téměř celý hřeben Nízkých Tater, na západě Západné Tatry, kde dominuje Bystrá (2248 m) a na severozápadě Červené vrchy.

Na zpáteční cestě se opět přes Daxnerovo sedlo a Malý Kriváň dostaneme na rozcestí zelené a modré značky. Po modré scházíme úbočím Malého Kriváně širokým kamenným chodníkem. Tato cesta je poměrně jednotvárná, a proto je vhodná spíše pro rychlý sestup; přes hodinu vede otevřenou krajinou a až v nadmořské výšce okolo 1600 metrů se vnoří do kleče, kterou rychle vystřídá les. Zanedlouho vyjdeme na Tatranskou magistrálu u Jamského plesa. Toto nevelké, ale příjemně vyhlížející jezírko mezi smrky, limbami a klečí, nabízí příležitost k odpočinku.

Odtud magistrála vede mírně z kopce zpět na Tri studničky nebo můžeme sejít na Štrbské Pleso.

Tri studničky (1140 m) - po rozc. pod Malým Kriváňom (2:30) - po Kriváň (2494 m) (0:45) - rozc. pod Malým Kriváňom (0:30) - Jamské pleso (1447 m) (1:30) - po Tri studničky (1:20).

Celkově 6:35.

Na Štrbském Plese je zastávka TEŽ, OŽ i parkoviště a zastávka autobusů SAD. Parkoviště i zastávky autobusu jsou i na Troch Studničkách a Podbanském.

• opačný směr 6:30 hod.
• z Jamského plesa po na Štrbské pleso (1:00) - celkově 6:15 hod (nebo po na zast. SAD Biely Váh (0:45) celkově 6:00 hod).
• opačný směr Štrbské pleso - Jamské pleso - Kriváň - Tri studničky 6:00 hod (po ze zastávky Biely Váh - Jamské pleso atd. 6:00 hod).
• V Krivánskem žľabu pod Daxnerovým sedlem, kde mohlo turisty ohrožovat padání kamení a sutě a kde je značná eroze, bylo změněno vedení chodníku oproti dřívějšku bezpečnější trasou přes Malý Kriváň. Přesto někteří turisté zkracují chodník a ohrožují uvolňováním materiálu každého pod sebou. Nepříjemnosti hrozí nejspíše při velkém turistickém zatížení (např. v době národního výstupu na Kriváň).

• Slováci o svém národním vrcholu vypráví velkou spoustu bájí a  mýtů. V dobách, kdy se v Tatrách hledalo zlato a drahokamy, se věřilo, že největší bohatství střeží skřítkové právě uvnitř Kriváně. Také o tom, proč je Kriváň křivý existuje několik legend. Národní význam hory ještě roste tím, že ve Važecké dolině pod Kriváněm pramení nejdelší slovenská řeka Váh.
• První zaznamenaný výstup na Kriváň je z 4. srpna 1772 - Jonas Andreas Czirbesz, evangelický farář a přírodovědec ze Spišské Nové Vsi se svými druhy. Před ním nepochybně na vrcholu byli havíři, kteří na Kriváni pracovali od 15. do 18. století.
• Kriváň navštívili známí průkopníci a badatelé Tater, například anglický cestovatel Robert Townson (1793), francouzský přírodovědec Belsazar Hacquet (1794), polský geolog Stanisław Staszic (1805) nebo švédský botanik Göran Wahlenberg (1813). První zimní výstup uskutečnil r.1884 Theodor Wundt a vůdce J. Horvay.
• Od 16.8.1841, kdy se uskutečnila tzv. národní vycházka na Kriváň za účasti Ľudovíta Štúra a Michala M. Hodži. Největší pouť zorganizoval Štefan M. Daxner v roce 1861. Od roku 1955 jsou tradiční srpnové "národní výstupy Slováků" na Kriváň věnované také památce SNP a jeho hrdinů v kriváňské oblasti.