Východná Vysoká (2429 m)

Popis

Z Lysé Poľany jdeme velmi pohodlnou, širokou cestou s neznatelným stoupáním (trasa je uzpůsobena pro pokročilé cykloturisty i pro vozíčkáře). Cyklostezka končí na Bielovodské poľaně (horáreň Biela voda), odkud se už můžeme pokochat malebným výhledem na divokou horskou scenérii. Před sebou vidíme především Žabiu Bielovodskou dolinu, ohraničenou Mlynárem (2169 m) a Nižným Žabím štítem (2098 m), za ní se tyčí Rysy (2503 m) a Vysoká (2547 m).

Pokračujeme dále po lesní cestě podél hraničního potoka Bialka až na Podúplazskou poľanu. Dno doliny se zde mezi masivem Javorinské Široké (2210 m) a Mlynára (2170 m) zužuje. Ještě asi půl hodiny však jdeme po stále velmi pohodlné cestě až k polaně pod Vysokou. Když mineme výraznou stěnu Bielovodské veže (1830 m), otvírá se nám po pravé straně pohled do visuté Ťažké (dříve České) doliny. Na poľaně pod Vysokou se nachází veřejnosti přístupné (zpoplatněné) horolezecké tábořiště.

Začínáme konečně prudčeji stoupat, v serpentinách vystupujeme nad hranici lesa a po pravé straně se mezi stromy otvírá pohled na Hviezdoslavov vodopád, vysoký 15 m. Serpentiny umožňují zdolat skalní práh Kačacej doliny, překrásné vysokohorské doliny s největšími tatranskými stěnami Zadného Gerlachu (2616 m), Batizovského štítu (2448 m), Zlobivé (2425 m), Rumanova štítu (2428 m) a Ganku (2461 m). Určitě se v těchto místech nezapomeňte zastavit a podívat se i za sebe na nádhernou Bielovodskou dolinu, které ledovec vryl tvar písmene "U".

Dostáváme se do Litvorové doliny a stoupáním dojdeme k Litvorovému plesu (1860 m) s velice pěkným výhledem zejména na Ganek, Rysy a Nižné Rysy (2430 m). Následuje další stoupání do Zamrznutého kotle k Zamrznutému plesu (2013 m). To obejdeme po pravé straně a jsme na rozcestí po Poľským hrebeňom. Při pohledu zpět nás asi nejvíce zaujme homolovitá Hrubá veža (2086 m). Na Poľský hrebeň se dostaneme strmým výstupem v suti i skalách. Ze sedla se otvírají pěkné pohledy na Gerlachovský štít (2654 m).

Výstup na Východnou Vysokou není za dobrých podmínek obtížný, je poměrně krátký a lze ho jen doporučit. Vrchol má díky svému umístění v centrální části Vysokých Tater jeden z nejhezčích kruhových rozhledů. Odbočíme na žlutou značku a nejprve přes skály (krátké místo s řetězem), poté kamenitým jižním úbočím podél hřebene až na vrchol. Masiv Gerlachovského štítu s jižními žlaby a srázy a celou Velickou dolinu máme jako na dlani. V jejím závěru, hluboko pod námi, můžeme spatřit hotel Sliezsky dom. Na západě se otevírá pohled na jednotlivé hřebeny hor, jimž dominují Vysoká a Rysy. Jihovýchodním směrem nás zaujme špičatá Bradavica (2476 m) a vzadu Slavkovský štít (2452 m). Východním směrem vidíme téměř celou Veľkou Studenou dolinu, nalevo mohutný masiv Ľadových štítů, vzadu Pyšný (2621 m) a Lomnický štít (2633 m) a napravo Prostredný hrebeň s Prostredným hrotom (2441 m). Na severu se v bezprostřední blízkosti před námi vypíná Svišťový štít (2382 m) a vzadu vpravo od něj můžeme vidět Belianske Tatry.

Návrat do sedla Poľský hrebeň je možný pouze stejnou cestou!

Na začátku sestupu z Poľského hrebeňa do Velické doliny nás čeká technicky nejobtížnější místo celé túry. Je ovšem zabezpečeno řetězy a při zachování opatrnosti a ohledu na ostatní turisty by nemělo být větším problémem.

Postupně scházíme až k nádherně zelenomodrému Dlhému plesu (1939 m), které leží přímo pod srázy Gerlachovského štítu. Za ním nás čeká botanicky velice bohatá část, výstižně nazývaná Kvetnica. Ta leží nad vysokým skalním prahem Velické doliny, z něhož se dolů řítí 15 m Velický vodopád. Práh překonáváme po chodníku, kolem skal pojmenovaných Večný dážď a scházíme tak k Velickému plesu (1665 m) a Sliezskemu domu.

Při sestupu do Starého Smokovce se velice rychle dostáváme do pásma lesa a cesta se nám pravděpodobně bude zdát hodně zdlouhavá a únavná, zbývají nám ještě necelé dvě hodiny chůze.

Lysá Poľana (970 m) - po hájenka Biela voda (0:45) - rozcestí pod Poľským hrebeňom (4:15) - po Poľský hrebeň (2200 m) (0:15) - po Východná Vysoká (2428,6 m) (tam 0:45, zpět 0:30) - po Sliezsky dom (1670 m) (1:30) - po Starý Smokovec (1010 m) (1:50).

Celkem 9:50 hod.

Pozor! V oblasti Poľského hrebeňa jsou často letní sněhová pole! Technicky je náročnější pouze sestup z Poľského hrebeňa do Velické doliny a část výstupu z Poľského hrebeňa na Východnou Vysokou, oba krátké úseky jsou zabezpečeny řetězy.

Do Lysé Polany se dostaneme autobusem SAD nebo zde můžeme zaparkovat. Ve Starém Smokovci je nádraží TEŽ a stanoviště autobusů SAD.

• Vynecháme-li Východnou Vysokou, tak můžeme z rozcestí pod Poľským hrebeňom pokračovat po do sedla Prielom (2290 m) (0:45) a pak Veľkou Studenou dolinou přes Zbojníckou chatu (1960 m) až na Hrebienok (1285 m) (3:15) a po do Starého Smokovce (0:30). Celkem 9:30 hod.
• Předchozí varianta i s výstupem na Východnou Vysokou: je třeba připočítat dalších 1:45 hod. na cestu na vrchol a návrat zpět na rozcestí po Poľským hrebeňom. Celkem 11:15 hod.
• Od Sliezskeho domu můžeme pokračovat po až do Tatranské Polianky (1005 m) (1:40). Celkem 9:40 hod.
• Z cesty do Starého Smokovce můžeme odbočit na a ukončit tak túru v Tatranských Zrubech (995 m). Celkem 9:35 hod.

• Bielovodská dolina je jednou z nejdelších a nejkrásnějších tatranských dolin. Byla vytvarována nejdelším ledovcem v Tatrách, který byl dlouhý 14 km, široký 1,5 km a mocný až 200 - 300 m.
• V Bielovodské dolině stála kdysi lovecká chata, později přestavěna na hájovnu. Ta v roce 1923 vyhořela a o 3 roky později požár zničil i malý turistický útulek. O obnovení turistické chaty se dlouho diskutovalo, ale nakonec bylo rozhodnuto proti stavbě, aby se více nenarušila překrásná příroda této doliny. V dolině je pouze horolezecké tábořiště.