Záchranná akce na Bystrém sedle

Denní teploty se tyto dny i kolem 2000 m.n.m. pohybovaly nad 20°C. Naším cílem nebylo nic menšího než Furkotský štít, onen majestátně nenápadný vrchol čnící se v  závěru Mlynické doliny a svrchu bohorovně shlížející na Capie pleso. (Zatím nebyl oficiálně spatřen a přistižen, že by shlížel i na druhou stranu do doliny Furkotské.) Pochodové tempo jsme si ten den nezvolili a  šli jsme proto vzhůru zcela náhodnou rychlostí. Jen tu a tam provokující komáři dávali tušit, že dnešní den nás nečekají pouze příjemné zážitky.

Zranění pod Bystrou lávkou

A vskutku! Po drobném odpočinku na Bystré lávce, jsme se rozhodli, že přejdeme po staré cestě na Bystré sedlo, odtud se podíváme na Furkotský štít a hajdy zpět dolů. Avšak nehajdy. Na staré cestě od Bystré lávky k Bystrému sedlu se nám zbystřil tep, neboť zde dva bystří chlapci bystře ve stresu pobíhali kolem svého poněkud méně bystrého kamaráda, který právě před chvílí absolvoval smutně proslulý úraz v  horách, anžto bystře spadl ca. 10 metrů z hřebenu a s velkým štěstím zůstal ležet právě na bystře zarůstající cestičce (dřívější chodník). Existence bývalého chodníku měla v tomto místě svůj nesporný význam, neboť v opačném případě (tj. při neexistenci bývalého chodníku) by si výše uvedený nešťastník (ve skutečnosti šťastlivec) svůj bystrý let tatranskou přírodou značně prodloužil.

Rozsah zranění

Ohledání zraněného přineslo následující výsledky: lehký otřes mozku, zlomené předloktí, náběh na šok, odřeniny po celém těle. Jeden z okolostojících dobrodinců do něj mezitím vpašoval dvě pilulky, které objevil ve své torně. (Později jsme zjistili, že šlo o tabletky proti chřipce, tzn. v daný moment přišli jistě nešťastníkovi vhod, neboť se nemusel obávat kapénkové infekce.) Dobrodinec poté se slovy: "Za dvě hodiny mu dejte další," odkvačil směrem vrchol (a později pravděpodobně do Kvačan). Po zavolání horské služby (fakt jsme ocenili mobily - ale i přesto to trvalo ca. 15 min.), jsme zafixovali zlomeninu a vytvořily zraněnému na cestě z našich svršků improvizované lůžko (protišokovou polohu jsme zde s ohledem na možné neznámé poranění hlavy nepoužili, tj. hlava byla výše).

Možná bych zde podotkl, že taková aspoň minimálně vybavená lékárnička se do hor fakt celkem hodí.

Během čekání na vrtulník a zastínění zraněného (výborně se hodila aluminiová folie, která se jinak používá proti chladu - ve  složeném stavu velikosti ca. diskety, cena ca. 70,- Kč - taky celkem doporučuju) jsme se dozvěděli, že chalani si chtěli cestu trochu zpestřit a tak se z Furkotského štítu vydali dolů neznačenou cestou po hřebeni (v lehkých běžeckých botách! - pozn. aut.). Jeden z chytů však nečekaně zůstal v ruce a …, ještě, že tam byla ta stará cesta.

Záchranáři přiletěli rychle

Horská byla s vrtulníkem na místě za neuvěřitelných 15 min. od zavolání! Radost sledovat profíky (jenom škoda, že to bylo fakt naostro, bez toho zraněnýho kluka by to byla větší pohoda). Odlet v podvěsu se Satanem v pozadí byl řádně efektní.

A to je asi vše. Vše dobře dopadlo. A tak jsme si večer v Kolotočovu dali o dva Šariše víc.