Bystrá lávka (2300 m)

Popis

Trasa vede po žluté značce na rozcestí s magistrálou, pak uhne doleva a pokračuje asi čtvrthodinu mezi hotely. Než opustíme Štrbské Pleso, vidíme po levé ruce lanovky a skokanské můstky. Potom vede pohodlná cesta Mlynickou dolinou napřed lesem, posléze kosodřevinou s hojnou příměsí tatranských limb. Po necelé hodině dojdeme k fotogenickému vodopádu Skok, který se z vysokého skalního prahu řítí do spodního patra doliny. Výstup nad vodopád může někomu připadat obtížnější, avšak není třeba se ho obávat. I na hladkých plotnách máme oporu v podobě řetězu, který nám zaručí bezpečný průchod. Terén okolo Plesa nad Skokom (1801 m) nám poskytne příležitost vydechnout si. Odtud se lze pokochat skalními útvary v hřebenech Solisek a Bašt i dominantním Štrbským štítem (2381 m) v závěru doliny.

V další části doliny se po nejprve po stoupání vyšvihneme na další skalní práh nad nímž leží Kozie plesá. Pak překonáme stejným způsobem ještě jeden stupeň k Capiemu plesu (2075 m). To už jsme tedy více než ve dvoutisícové výšce a zbývá poslední stoupání. K Bystré lávce začínáme nabírat výšku skalnatým chodníčkem, který se klikatí mezi ohlazenými plotnami a příkrými skalními výstupky, v některých letech je nutné překonávat i menší sněhová pole. Z cesty na lávku vidíme nejvyšší část Mlynické doliny s Okrúhlym plesom (2105 m), které zpravidla pokrývá aspoň zčásti led. Za Štrbským štítem lze rozlišit sedlo Váha (2339 m), Rysy (2503 m), Vysokou (2547 m) a další významné tatranské štíty.

Po překonání řetězu, zajišťujícího přechod přes Bystrou lávku do Furkotské doliny, se nám otevře pro změnu pohled na nejzápadnější rozsochy Tater včetně Kriváně (2494 m), na zubatý masiv Hrubé a dolů na hladiny Wahlenbergových ples. Vyšné Wahlenbergovo pleso (2157 m), pojmenované po švédském přírodovědci, je druhým nejvýše položeným jezerem v celých Tatrách. K němu sestoupíme balvanitým terénem poměrně snadno, stejně tak (pokud nás nezdržují davy turistů) pokračujeme celou Furkotskou dolinou.

Asi po dvou hodinách cesty ze sedla se na rozcestí v začínajícím souvislém porostu kosodřeviny můžeme rozhodnout pro dvě varianty návratu. Ta první vede přes Chatu pod Soliskom (1840 m), odkud můžeme sejít po sjezdovce nebo se svézt dolů lanovkou; náročnější turisté od chaty mohou ještě odbočit na vrchol Predného Soliska (2093 m), což jim i s návratem zabere půldruhé hodiny navíc.

Druhou alternativou je dojít příjemnou Furkotskou dolinou až na magistrálu, a po ní na Štrbské Pleso. Závěr túry lze ještě zpestřit o procházku kolem plesa.

Štrbské pleso (1346 m) - po Hotel FIS (skokanské můstky) (0:15)- vodopád Skok (1:00) - Bystrá lávka (2:00) - rozc. pod Soliskom (2:00) - rozc. ve Furkotskej dol. (1:00) - Štrbské pleso (0:30).

Celkem 6:45 hod.

Pozor! Zvláště riziková může být bouřka na řetězech, při překonávání hřebene v sedle Bystrá lávka. Zde mohou turisty ohrožovat i padající kameny. Jištění řetězem je také nutné na mokré skále u vodopádu Skok.

Na Štrbském Plese je zastávka TEŽ, OŽ i parkoviště a zastávka autobusů SAD. Alternativou je zastávka SAD Biely Váh pod Jamským plesem.

• z rozc. pod Soliskom po Chata pod Soliskom (0:15) - [odtud po na Predné Solisko (1:00) - zpět na chatu (0:30)] - Štrbské pleso (1:20). Celkem 6:50 (s odbočkou na Predné Solisko 8:20).
• z Chaty pod Soliskom lanovkou na Štrbské pleso (0:15). Celkem 5:45.
• Cestu je doporučeno procházet jednosměrně v uvedeném směru. Opačný směr není zakázaný, ale může dojít ke komplikacím na přechodu Bystré lávky. Tam se na zajištěném úseku cesty snižuje průchodnost čekáním na uvolnění řetězů.

• Původně vedla trasa přes Bystré sedlo (2314 m). Vzhledem k  tomu, že stezka do sedla zvyšovala erozi svahu, byl přechod v hřebeni posunut jižněji, do skalnaté Bystré lávky.
• Bystrý - znamená v místním nářečí příkrý, strmý.
• Furkotská dolina - pojmenovaná podle názvu potoka, jež v lidovém nářečí "furkoce", tzn. žbluňká nebo šplouchá.
• Štrbské pleso - toto nejnavštěvovanější tatranské jezero je hrazeno ledovcovou morénou a nemá viditelný odtok ani přítok. Vzniklo po roztátí mohutného Mlynického ledovce, který prostupoval ve čtvrtohorách celou Mlynickou dolinu a patřil k pěti nejmohutnějším ze všech tatranských ledovců.