Baranec (2184 m) v zimě

Popis

Ze zastávky autobusu v ústí Žiarské doliny vyjdeme po modré značce směřující dolinou k Žiarské chatě. Zimní cesta vede po silnici (narozdíl od letní trasy, která vede převážně lesním chodníkem ve svazích nad pravým břehem Smrečianky). I relativně bezpečnější silnice přetíná několik lavinových drah a je tedy nutno sledovat lavinové podmínky. Nad poslední zatáčkou silnice přecházíme dráhu tzv. stoleté laviny zpod Ráztoky a Jalovského sedla. To jsme už na dohled Žiarské chaty, kterou je výhodné využít k noclehu, který citelně zkrátí túru na hřeben. Pro popis cesty Žiarskou dolinou k chatě viz také túru Plačlivé v zimě. 

Od Žiarské chaty stoupá modře značený chodník stále celkem pohodlně po bývalých pastvinách a mezi řídnoucími smrčky do kosodřeviny. Nejprve se otevírají pohledy na Hrubou kopu a Tri kopy, u rozcestí pod Homôlkou také zpátky na Baranec a masív Smreku. Na rozcestíme opustíme modrou značku (v létě směřující do Smutného sedla) a vydáme se po zelené vedoucí do Žiarského sedla (Żarska Przełęcz). Cestu v úseku mezi chatou a sedlem rámuje zimní tyčové značení, které se kvůli maximální bezpečnosti výstupu částečně odchyluje od letní trasy. Stoupání je poněkud prudší, ale (až na krátký úsek, kde traverz přetíná strmý svah) za běžných podmínek není příliš obtížné. 

Už výhled ze Žiarského sedla stojí za to a panorama se ještě rozšiřuje, když ze sedla odbočíme doprava a po hřebeni dále stoupáme na Smrek (2072 m). Masiv Smreku tvoří několik kamenitých vrcholů v řadě za sebou. Z posledního z nich sestoupíme po sněhovo-skalnatém hřebínku do sedla Jamina (neboli Pusté sedlo, cca 1968 m) a z něho opět stoupáme širokým úbočím na Baranec. Toto závěrečné stoupání (cca 200 výškových metrů) je poměrně strmé, a tedy i fyzicky namáhavější, než předchozí hřebenový úsek. Odměnou je však nádherný výhled.

Většinu panoramatu severně od nás zabírá hlavní hřeben Roháčů - Baníkov, Hrubá kopa, Tri kopy, Plačlivé, Volovec, na východě je výrazná rozsocha Otrhanců. Ještě více na východ vystupuje Bystrá, Liptovské kopy a za nimi Vysoké Tatry. Na opačné straně leží Chočské vrchy a nižší části Západných Tater. Pás Nízkých Tater dotváří jižní obzor za Liptovskou kotlinou.

Z vrcholu Barance se dá pokračovat prudkým sestupem po žluté značce přímo k ústí Žiarské doliny (2:30; bližší popis výstupu touto cestou viz túru Baranec). Pokud ale plánujeme návrat Žiarskou dolinou (a např. nocleh v chatě), sestoupíme po hřebeni stejnou cestou a znovu vystoupáme cca 100 m na Smrek. Odtud to bude už jen z kopce. Nejprve do Žiarskeho sedla a pak Žiarskou dolinou k chatě (1:30) nebo až k ústí doliny (další 1:30).

Žiarska dolina (ústí, SAD, 870 m) - po  Žiarska chata (1325 m) (1:30) - po  rozc. pod Homôlkou (1700 m) (1:20) - Žiarske sedlo (1917 m) (0:30) - po  Smrek (2072 m) (0:40) - Baranec (2184 m) (0:50) - zpět na Žiarske sedlo (1:30) - po Žiarská chata (1:30) - po  Žiarska dolina (ústí, SAD) (1:30).

Celkem 9:20 hod.

POZOR! Udávané časy jsou pro letní turistiku, v zimě se mohou lišit podle množství a kvality sněhu!

V případě zimních podmínek na cestě pomohou proti uklouznutí nesmeky, mačky nebo sněžnice. Ve vrcholové části lze doporučit i cepín pro brždění případného pádu. Sledujte aktuální informace o schůdnosti chodníků a lavinové situaci nebo se informujte o podmínkách přímo u Horské záchranné služby.

Žiarska dolina je velmi dobře dostupná linkovým autobusem z Liptovského Mikuláše (zast. SAD v ústí Žiarské doliny)

• Z vrcholu Barance můžeme sestoupit po  hřebenem přes Kečku, Holý vrch a Starou Stávku přímo do ústí Žiarské doliny (2:30). Celkový čas túry 7:30 hod. Při sestupu je nutno počítat s prudkým klesáním, tuto trasu volíme pouze se zimní výbavou (mačky) nebo nehrozí-li zledovatělý sníh. 
• Opačný směr: Žiarska dolina (ústí, SAD, 870 m) - po Hole (cca 1500 m) (2:00) - Baranec (2184 m) (1:30) - Smrek (2072 m) (0:45) - Žiarske sedlo (1917 m) (0:45) - po rozc. pod Homôlkou (0:30) - Žiarska chata (1:00) - po  Žiarska dolina (ústí, SAD) (1:30). Celkem 8:00 hod. Oproti předchozí variantě příjemnější sestup, navíc kolem chaty s možností občerstvení a ubytování. Pro podrobnější popis viz túra Baranec.
• Při pobytu na Žiarské chatě je možné túru zkrátit o úsek Žiarska dolina - Žiarska chata (1:30), resp. Žiarska chata - Žiarska dolina (ústí, SAD) (1:30). To je výhodné zejména pro krátké zimní dny.
• Při noclehu na chatě si také můžeme přechod Baranec - Smrek ze Žiarského sedla ještě prodloužit výstupem na Plačlivé. V takovém případě připočtěme ke kterékoliv variantě 1:00 hod navíc: Žiarske sedlo - Plačlivý (2125 m) (0:30), opačný směr 0:30.

• Baranec je třetí nejvyšší vrchol Západních Tater. Protože leží v rozsoše a okolní "kopce" nijak necloní, kruhový rozhled z jeho vrcholu je krásnou příležitostí k poznávání tvarů hlavních vrcholů roháčského hřebene.
• Pojmenování hory nemusí nutně souviset s pastvou ovcí a beranů, je stejně tak možné, že souvisí s výskytem kamzíků. Samci jsou totiž nářečně nazýváni také jako "capi" nebo "barani", kamzice jako "kozy" a jejich mláďata "jahňata". Podobně vznikly názvy Baranie rohy, Kozí či Jahňací štít ve Vysokých Tatrách. Na hřebeni Smrek - Baranec lze kamzíky i v zimě běžně pozorovat.