Botanický výzkum v NPR Belianske Tatry

Základní charakteristiky NPR Belianské Tatry

Jedním z cílů ochrany Belianských Tater je zachovat pro vědecko-výzkumné účely rozsáhlé území, které z hlediska neporušenosti přírody, floristické pestrosti a atraktivního reliéfu nemá na Slovensku obdoby. Z  ekologického a strukturálního hlediska v rezervaci převažuje vysokohorská, druhově bohatá vegetace nízkých trav a ostřic, rostoucí na kamenitých a zásaditých, většinou humózních půdách vystavených silným větrům. Na ně navazují květnatá společenstva keříčků, trav a  bylin na výslunných strmých místech vápencových a dolomitových svahů a  bradel, kde se nachází mnoho vzácných i endemických druhů rostlin.

Jedná se většinou o velmi zachovalé území, případně jen se znaky začínající devastace. Je potřeba ho chránit před možnými nepříznivými vlivy, mezi které patří i nadměrná návštěvnost. Pestrý geologický podklad s převahou karbonátových hornin, ze kterých vznikají minerálně bohaté půdy, se výrazně projevuje v charakteru rostlinných společenstev. V návaznosti na různorodost geologických podmínek, reliéf a  pestrou flóru se v rezervaci nachází i mnoho ohrožených druhů fauny.

Cíle výzkumu

K výzkumu byly vybrány lokality při naučném turistickém chodníku ve Vyšném Kopském sedle a dále v blízkosti uzavřeného chodníku na hřebeni Belianských Tater od sedla pod Hlúpym, přes hřeben Jatek až na Bujačí vrch. V rámci výzkumu byl např. hodnocen stav rostlinných druhů ve společenstvu ostřice pevné zejména na Zadných Jatkách.

Sledována byla druhová skladba a vitalita populace, plodnost jedinců druhu silenky bezlodyžné vyšší (panonské) a písečnice brvité. Pozornost byla věnována i obnově rostlinných druhů na uzavřeném hřebenovém chodníku a stavu eroze v okolí naučného chodníku v  závislosti na návštěvnosti na Vyšném Kopském sedle. Fotograficky byl zdokumentován celý hřeben od Hlúpého po Bujačí vrch, protože dosud téměř neexistoval ucelený soubor fotografií tohoto překrásného území. Výzkum byl proveden na základě povolení Krajského úřadu životního prostředí v Prešově.

Některé výsledky

Vysoké, strmé stěny Jatek jsou domovem mnoha krásných alpínek, z nichž uveďme např. prvosenku holou (aurikuli), netřesk výběžkatý, zvonek maličký, krasoskalník pyrenejský a další druhy. Dále od hrany hřebenu se vyskytují různé druhy trav, z nichž místy převažuje nízká ostřice pevná s tuhými, lesklými listy, ve velkém množství jsou zde roztroušeny květy dryádky osmiplátečné, různé druhy chudin, pochybek tupolistý, na sutinách i mák tatranský, různé lomikameny, v nízkostébelných partiích trav pak hořec sněžný a různé druhy kozinců. Zajímavou vegetaci mají tzv. mrazové půdy, kde mráz a sníh nedovolí růst rostlinám v zapojeném porostu. Typické jsou tyto půdy v sedle pod Bujačím vrchem téměř na plochém hřebeni, pokrytém výraznými, asi metr širokými pásy ostřice pevné, v  nichž roste celkem hojně plesnivec alpský, lomikámen vždyzelený, místy devaterník alpský a zmiňovaná dryádka.

Mezi pásy ostřic je volná drobnější suť, která je téměř bez rostlin. K zajímavostem zdejší květeny patří vzácná bělokvětá forma hořečku žlutavého, který má jinak květ modrofialový. Netypický je také nález zvonku alpského na vápencovém svahu u Zadních Jatek. Tento druh je hojný na kyselých půdách Vysokých Tater a místy roste na lokalitách u  tzv. křemencových rend, které obklopují nižší partie pod vápencovými bradly vrcholů - známé jsou např. pod Ždiarskou vidlou cca v úrovni Širokého sedla. Půdy zde díky geologickému podkladu mají neutrální až mírně kyselou reakci.

Závěr

Krása Belianských Tater, kde nepotkáte (většinou) žádného člověka, ticho, klid a pohoda uprostřed vzácných květů, kde si odpočinete od běžných starostí, které přináší život a kde jen kamzíci se beze strachu prochází kolem vás, to všechno dělá z Belianských Tater nenahraditelnou klenotnici přírody Slovenska, kterou je nutno chránit.