Kežmarská chata
25.10.
2013
Bývalá chata u Veľkého Bieleho plesa stála do roku 1974. Pak vyhořela.
Záměr postavit chatu u Velkého Bieleho plesa vyplynul z důvodu, že Votrubova chata nedostačovala potřebám turistiky v Dolině Bielych plies. Moderní Kežmarská chata ji nahradila už po necelých 20 letech služby v roce 1942.
Vznik chaty
Československá armáda postavila v Dolině Bielych plies chatku se dvěmi místnostmi v roce 1923 a o rok později ji předala do užívání KČST. Votrubova chata prošla i rekonstrukcí v roce 1932, ale po deseti letech už chatu na břehu Bieleho plesa nenajdete. V roce 1942 vznikla podle návrhu architektů Dzsubányiho a Maurera v její těsné blízkosti úplně nová dvoupatrová Kežmarská chata (1615 m n.m.), polsky Schronisko Kieżmarskie. Ta poskytovala komfort až 70 nocležníkům a měla pěknou vybavenou restauraci. Votrubova chata byla rozebrána těsně před otevřením Kežmarské chaty projevem Alfréda Grósze 4. října 1942.
Vývoj po 2. světové válce
Po druhé světové válce Kežmarská chata sloužila jako tělovýchovné středisko ČSTV. Školili se zde turisté, horolezci, lyžaři a členové horské služby. Kežmarská chata se stala kolébkou zejména úspěšné horolezecké generace. Chatu v té době spravoval Arno Puškáš.
V Kežmarské chatě se vystřídalo dále několik známých jmen chatařů. Už před válkou tu působil i Alojz Krupitzer, který se proslavil i na Chatě pod Rysmi. Ten také první přezimoval v ještě nehotové Kežmarské chatě. Působili tu také Štefan Kovaľčík, Rudo Horeháj a také Štefan Šepela.
- 1942–1945 Alojz Krupitzer,
- 1945 Ondrej Nemec a Ján Gnebus,
- 1946 pan Flesner z Kežmarku,
- 1946–1951 Ján Kovaľčík,
- 1951 Július Parák,
- 1951–1957 Arno Puškáš,
- 1957–1966 Štefan Kovaľčík,
- 1966 Rudolf Horeháj,
- 1966–1969 Štefan Šepela,
- 1969–1974 Rudolf Horeháj
Požár v roce 1974
Nová chata?
Myšlenka: „Fasáda jako sběrač sluneční energie.“ Projekt nové Kežmarské chaty navrhl v roce 1985 Prof. Ing. arch. Akad. arch. Jiří Suchomel, který vytvořil nadčasovou kompaktní hliníkem opláštěnou chatu pro 50 osob. Návrh se nerealizoval, byl zamítnut. K realizaci podobných staveb došlo až ve 21. století v Alpách a Slovensko přišlo o zajímavou stavbu.
Osudný chatě byl 7.říjen 1974, kdy chata podlehla požáru. Chata naštěstí byla mimo provoz, když ji zapálil dieselagregát. Probuzený kuchař už nestačil plameny uhasit. Chata byla požárem těžce poškozená vč. statiky zdí a střechy. Chata pak už nebyla obnovena.
Zajímavosti
- Chatu zásobovaly převážně povozy z podtatranských obcí. Vynášku dělal chatař a pomáhali mu při tom prakticky všichni provozní, udržbáři nebo pomocný personál.
- Projekt chaty vypracoval v lednu 1941 architekt a stavitel Pavol Viktor Dzsubányi (ze Spišské Belé) společně s Ing. Gustávem Maurerem (architekt a stavitel z Huncovců). Nová chata narozdíl od bývalé Votrubovky umožňovala i celoroční provoz.
- Stále více zaznívají hlasy o znovuobnovení chaty u Veľkého Bieleho plesa. V 70. letech byla pro obnovu chaty po požáru nevhodná situace. V roce 1978 byly uzavřeny turistům i Belianské Tatry. Od té doby se na hřebenovku nesmí. O novou chatu se snaží město Kežmarok i spolek přátel bývalé chaty.
