Klin (2173 m)

Popis túry

Klin leží v hlavním hřebeni Západních Tater, po kterém vede také slovensko-polská státní hranice. Slovenský název hory Klin přesně vystihuje její polohu. Tvoří mohutnou hráz mezi Račkovou a Gáborovou dolinou, Poláci ho nazývají Starobociański Wierch.

Túra na tento výrazný kopec začíná zpravidla na parkovišti v Račkové dolině. Podél potoka Račková projdeme Úzkou dolinou až na rozcestí Nižná lúka, kde odbočíme po žluté značce do Račkové doliny. Nižná lúka je východiště i na túry na smělý hřeben Otrhanců nebo do Jamnické doliny. Turistická cesta stoupá pravidelně vzhůru malebnou Račkovou dolinou až ke kolibě Pod Klinom, která je přímo pod pyramidou Klinu. Tento přístřešek slouží i k nouzovému noclehu a je vhodné tu udělat i zastávku před výstupem do sedla. Závěr cesty dolinou vede nejprve k malému vodopádu a pak k překrásným Račkovým plesům (1697 m). Nakonec nás čeká poslední strmé stoupání do sedla a před sebou máme ještě maximálně hodinku stoupání po úbočí Klinu na vrchol. Z kamenitého vrcholu Klinu je nádherný výhled, kterému dominuje sousední Bystrá (2248 m), ale také Roháče a na východě Vysoké Tatry. Na severní straně si každý musí všimnou mohutné lavinové stěny do doliny příhodně nazývané Wielke Jamy.

Lepší než sestup opačným směrem je pokračovat hlavním hřebem Západních Tater do Gáborova sedla anebo přes výběžek zvaný Sivá veža (1965 m, polsky Siwy Zwornik) pokračovat až do Bystrého sedla a odtud sestoupit do Gáborovy doliny. Turistický chodník nás provede dolinkou znovu ke kolibě Pod Klinom a odtud už jdeme po trase výstupu nazpět k ústí Račkové doliny.

ATC Račkova dolina (900 m, parkoviště) – Nižná lúka (955 m, 0:30) modrá – Pod Klinom (1460 m, 1:40) – Račkovo sedlo (1960 m, 1:30) žlutá – Klin (2137 m, 0:45) – Gáborovo sedlo (1938 m, 0:45) červená – Gáborov zadok (1690 m, 0:30) zelená – Pod Klinom (0:30) – Nižná lúka (1:20) modrá – ATC Račkova dolina (0:30) žlutá – celkem 8:00

(opačným směrem také 8:00)

Přístup k ústí Račkové doliny je z Pribyliny, kde staví linkové autobusy. Vhodnější je ovšem využít automobil a zaparkovat na parkovišti u ústí doliny, kde je také známý autokemp.

• Za prvního dobyvatele štítu je označován švédský botanik Göran Wahlenberg, který v roce 1813 měřil výšku hory. První zimní výstup je dokumentován z roku 1910. Je ale velice pravděpodobné, že byl Klin dříve navštěvován z Liptova i z polské strany pastýři.
• V 16. století se na polské straně kopce těžily železné rudy.