Mapy Tater

V šeru dávných věků

Jedno z prvních zachycení Tater najdeme na mapě Uherska z  r. 1556. Později se Tatry objevují na mědirytech v 18.století. První samostatnou mapu Tater nakreslil švédský botanik Göran Wahlenberg v r.1814, až potom následují další mědiryty (autoři: Albert Sydow (1827), Carl Reyémhol/Lohmeyer (1842), František Fuchs (1863)). Klasická mapa v měřítku 1:100 000 vzniká v r.1863 a je dílem profesora Karla Kořistky. Koncem 19. století vydává Vojenský geografický ústav ve Vídni několik map Tater v různých měřítkách.

Zlatá éra turistiky

V letech 1900 - 1949 vychází celá řada map, opět různých měřítek. Jenom názvy tehdejších vydavatelů vypovídají o atmosféře zlaté éry Vysokých Tater. Dr. August Otto, Ministerstvo zemědělství Budapešť 1908, Tadeuzs Zwolinsky (polská část Tater 1911), opět Vojenský geografický ústav Vídeň 1913, Uherský karpatský spolek 1914, Karpathenverein 1921, Čs. Vojenský zeměpisný ústav Praha (známé vojenské "speciálky" našich dědečků, podlepené plátnem). Velké popularitě se v té době těšila Píšova Mapa Vysokých Tater, vydaná v r.1924 spolu se stručným průvodcem brněnským nakladatelstvím A. Píši.

%%full%%

50. - 60. - 70. léta

Navzdory "šedi doby" vycházejí solidní mapová díla, za všechny jmenujme alespoň "sešitovou" letní mapu Vysokých Tater 1:75 000 z r.1964, o rok dříve vyšla zimní sešitová varianta v měřítku 1:25 000, velmi hodnotná co do obsahu, v roce 1969 zimní lyžařská "padesátka", letní "padesátka z r.1971 a další a další. Mnohé z těchto map poskytnou i  dnes cenné informace.

Hlaváčkův plán

Zcela zvláštní kapitolu tvoří podrobný plán Vysokých Tater Josefa Hlaváčka v měřítku 1:25 000, užitečná pomůcka pro horolezce, obsahující veškerá sedla, sedielka, štíty, kopy, veže, vrchy či štrbiny Vysokých Tater. Horolezecké oddíly si jej v  70.letech kopírovaly technikou světlotisku, dnes je můžete spatřit na některých tatranských chatách i v nové úpravě.

Dnes vládne Harmanec, ale na jak dlouho?

Dnešní tvorba Slovenského kartografického ústavu Harmanec je až na drobné výjimky naprosto perfektní, na trhu jsou zimní i letní mapy 1:25 000 a 1:50 000. Plus cykloturistická 1:100 000. Mapy jsou vybaveny i zeměpisnou souřadnicovou sítí pro použití GPS. Mají možná jedinou vadu, tyto mapy respektují návštěvní řád parku a většinou už neobsahují staré zrušené cesty, využívané znalci Tater. Např. některé traverzy, hřebenovky či horolezecké nástupy.

Ovšem možná právě znalcům neunikly konkurenční mapy polských vydavatelů (zejména Wydawnictwo Kartograficzne Polkart). V nich najdeme někdy i cosi navíc, např. speciálku pro nejtěžší túru na území Polska (Orla Perć).

• Konkurencí pro kartografické firmy může být zanedlouho i internet. Mezi nejlepší a nejznámnější počiny, které na internetu jsou, je projekt Turistickamapa.sk, kde je podklad od firmy Shocart. Ani s touto mapou se neztratíte.