Monkova dolina

Popis

Ze Ždiaru, proslaveném lidovou architekturou, se vydáme po zelené značce. Asfaltovaná cesta končí asi po 20 minutách, když mineme hotel Magura. Zde si ještě můžeme vychutnat panorama nejvyšších vrcholů Belianských Tater (Havran a Ždiarska vidla) a prohlédnout si geologické složení Belianských Tater u odpočívadla. Přístup sem je možný i od autobusové zastávky Rázcestie (Penzión Krasuľa) nebo ze Strednice. U vstupu do doliny, kde začíná značení naučného chodníku (NCH), se v pokladně platí poplatek jako vstupné (1,50 €).

Informace jsou od roku 2008 již na tabulích, k dispozici jsou odpočívadla, na pokladně dostanete také brožurku. Cestou mineme 6 zajímavých zastávek.

Stoupání dolinou je zpočátku nenáročné. Postupně se dostáváme do kaňonovité části doliny, kde nás obklopují vysoké skalní útvary neobvyklých forem. Chodník se z kaňonu příkře zvedá a začínají těžší úseky. Nejprve musíme překonat vysoký skalní práh. Nároky na fyzičku ještě zvyšuje vápencový podklad, neboť stačí trochu vlhka a cesta začíná nepříjemně klouzat. Proto tu postupujeme opatrně a při pohledu dolů zjistíme, jak rychle jsme se díky strmosti svahu dostali nad skalní útvary v soutěsce.

Výhledů kolem sebe a před sebe si zatím moc neužijeme, protože se úzká dolina zatáčí. Pořád stoupáme, s nastoupanými metry řídnou stromy, začneme se setkávat s kosodřevinou. Cestou můžeme obdivovat i pestrou vápnomilnou květenu. Začínají květnaté horské louky (od pramene vzhůru), a to je začátek posledního, travnatého úseku výstupu. Ani ten není žádnou procházkou. Stoupání do Širokého sedla sice není tak prudké, jako předchozí skalnaté partie, ale i tak jeho překonání trvá přes hodinu.

Na první výhled na Tatry si ještě počkáme, zatím se ale můžeme ohlédnout zpět na Ždiar a hřebeny Spišské Magury, za nimiž lze při dobré viditelnosti spatřit i Pieniny. Nejvyšší bod cesty - Široké sedlo - spatříme teprve několik minut před jeho dosažením. V sedle doporučujeme zastávku, po celé cestě nenajdeme lepší místo.

Za namáhavý výstup do sedla nás odmění překrásný pohled na celou východní část Vysokých Tater. Od Kežmarských štítů (zleva), přes skupinu Lomnického štítu, Pyšný štít, Jahňací štít, který je nám nejblíže, až po vzdálenější Baranie rohy, Kolový a Ľadový štít a Širokou. Částečně nahlédneme do Javorové doliny, přímo pod námi se doprava (na východ) rozevírá dolina Zadné Meďodoly. Hřeben Belianských Tater tvoří severní orámování této doliny. Protože Široké sedlo se nachází zhruba uprostřed hřebene, impozantní Ždiarskou vidlu, Havrana, Nový vrch a Muráň máme přímo po pravé ruce, zatímco Bujačí vrch, Košiare a Predné a Zadné Jatky se nám schovávají za vrchem Hlúpy nalevo.

Ze Širokého sedla chodník traverzuje masív Hlúpeho a pak mírně klesá do Kopského sedla. Zde naučná stezka končí, a my máme na výběr, kterou trasu si zvolíme pro zpáteční cestu.

Ždiar (hotel Tatra, 896 m) - po hotel Magura (0:20) - vstup do Monkovy doliny (naučný chodník) (0:10) - Široké sedlo (1826 m) (3:00) - Kopské sedlo (1750 m) (0:30) - po (dolinou Zadné Meďodoly) Tatranská Javorina (1000 m) (2:30).

Celkem 6:30 hod.

Autobusem do Ždiaru (zast. SAD hotel Magura), parkoviště.

• po pokračovat přes Predné Kopské sedlo k Veľkému Bielemu plesu, a odtud přes rozc. "Šalviový prameň" v dolině Kežmarskej Bielej vody do Tatranských Matliarov (3:05), celkem 7:05 hod.
• také po k Veľkému Bielemu plesu, dále však odbočit a po dolinou Siedmich prameňov přes Chatu Plesnivec sejít do Tatranské Kotliny (3:00), celkem 7:00 hod.
• stejně jako v předchozích případech nejprve po , ale od Veľkého Bieleho plesa pokračovat po na Chatu pri Zelenom plese, pak po na rozcestí Kysľý prameň a nakonec při silnici do Kežmarských Žlabov nebo Tatratranských Matliarov (3:30), celkem 7:30 hod.
• Podrobnosti o jednotlivých variantách můžete najít u popisu túr na Kopské sedlo a Jahňací štít.

• Po uzavření celých Belianských Tater byla Monkova dolina jako jediná jejich část zpřístupněna formou NCH v roce 1993. Chodník není veřejně přístupný v období od 1.11. do 14.6.
• Do oblasti Širokého sedla byli v roce 2008 vypuštění svišti (6 kusů ze Západných Tater), jsou střeženi a monitorováni GPS přístroji odborníky Štátnej ochrany prírody. Původní sviští kolonie zde z neznámých příčin vyhynula.
• Kromě kaňonovitého úseku doliny s krasovými jevy a vodopády můžeme obdivovat na túře i šestimetrovou skalní bránu. Také vztyčená vápencová vrása ve vrchu Opálenica je geologicky zajímavým útvarem.
• Kopské sedlo odděluje žulový masiv Vysokých Tater od vápencových Belianských Tater.
• Provozovatelem naučné stezky je Združenie turizmu obce Ždiar.