Poľský hrebeň (2200 m) a sedlo Prielom (2290 m)

Popis

Vhodným východiskem je Tatranská Polianka (stanice TEŽ), odkud mírně stoupáme po rozsáhlé pasece a několikrát křižujeme asfaltovou cestu vedoucí na Sliezsky dom. Ta je určená hlavně dopravní obsluhu hotelu a pro pokročilé cykloturisty, proto je třeba dávat si pozor na provoz vozidel. Později vcházíme už do vzrostlého lesa, který už se nachází v NPR Velická dolina, a proto zde v porostu kolem Velického mostu běžně vidíme už i suché stromy, neboť les je ponecháván samostatnému vývoji. Lesní chodník dál rovnoměrně stoupá proti proudu Velického potoka, až vyjdeme nad hranici lesa a ocitneme se na Velické poľaně. Odtud mezi kosodřevinou už prosvítá hotel Sliezsky dom, k němuž to trvá ještě asi čtvrt hodiny.

Od hotelu, který leží na břehu Velického plesa, je krásný výhled na Velický vodopád, kolem něhož také vede naše další cesta. Nejprve se vyšplháme strmějším úsekem pod kapavou skálou zvanou Večný dážď a traverzujeme vodopád, až se dostaneme na celkem široké dno doliny se zarostlým Kvetnicovým plesem. Nacházíme se pod východními svahy Gerlachu (vlevo), napravo od nás se tyčí horolezecky využívané stěny Granátových veží a hřeben tzv. Velických Granátů, vybíhajících z vrcholu Bradavice (2476 m). Následuje stoupání mezi Dlhým plesem a výběžkem Guľatého kopce, a pak už nás čeká jen závěrečný výstup do sedla Polský hrebeň, v jediném obtížnějším místě zabezpečený řetězem. Z něj odbočuje vpravo žlutá značka na Východní Vysokou, my ale sestoupíme na severní stranu hřebene, kde o kousek níže na rozcestí končí zelená značka.

Staneme v divoké krajině Zamrznutého kotle nad Zamrznutým plesem (2047 m). Odtud podle rozcestníků připevněných na skále pokračujeme doprava po modré značce k sedlu Prielom. Cesta dále vede úbočím kotle (pozor - často sněhová pole!) a pak suťovým (později i skalnatým) žlabem, vedoucím k Prielomu, který je sevřený masivem Východní Vysoké a Divej veže. Poslední desítky metrů do úzkého sedla v technicky nejnáročnějším úseku zdoláme i s pomocí řetězů nebo kramlí.

Při sestupu z Prielomu do Velké Studené doliny je na místě opatrnost, neboť cesta pod sedlem přechází po skalních plotnách (už bez zajištění) a zvláště za vlhka tu hrozí uklouznutí. Divou kotlinou sestupujeme pod úbočím Východní Vysoké a Bradavice, obcházíme výběžky Svišťového štítu (2383 m) ke Zbojnické chatě. Od chaty je sestup stejný, jako při sestupu z túry na Priečne sedlo (2352 m), dovede nás na Starolesnianskou poľanu s Rainerovou chatou. O několik minut níže se nacházejí krásné vodopády Studeného potoka. Pokud nepotřebujeme skončit už na Hrebienku (0:20 hod.), je příjemné odtud sestoupit po žlutě značeném chodníku, vedoucím stále podél Studeného potoka až do Tatranské Lesné (TEŽ). Z údolí potoka se od větrné kalamity otevírají zajímavé pohledy na Prostredný hrot (2441) a skupinu Lomnického štítu (2634).

Tatranská Polianka, TEŽ (990 m) - rozc. na Velickom moste (1:00) - Velická poľana (0:45) - Sliezsky dom (1670 m) (0:15) - Poľský hrebeň (2200 m) (2:00) - rozc. pod Poľským hrebeňom (0:10) - sedlo Prielom (2290 m) (0:45) - Zbojnícka chata (1960 m) (1:00) - Starolesnianska poľana (1:55) - Studenovodské vodopády (0:10) - rozc. Vodopády Studeného potoka (0:05) - Tatranská Lesná, TEŽ (905 m) (1:00).

Celkem 9:05 hod.

Pozor! Zejména začátkem letní sezóny bývají na svazích pod Priečným sedlem a  sedlem Prielom často sněhová pole, v sněhově bohatších sezónách dokonce mohou být pod sněhem i řetězy. Schůdnost chodníku je proto nezbytné předem ověřovat, případně si přibalit zimní výzbroj (cepín, případně i  mačky).

Technicky obtížnější je pouze výstup do obou sedel, zejména do Prielomu, který je ale technicky zabezpečený - řetězem a kramlemi. V nejtěžším úseku jsou k dispozici oddělené trasy pro výstup i sestup. Sestup do Velké Studené doliny těsně pod Prielomem vede po několika plotnách, kde se ale bohužel musíme spolehnout na vlastní obratnost. Krátký řetěz vede na Poľský hrebeň a také do tzv. Bránky ve Veľké Studené dolině.

Do Tatranské Polianky se dostaneme autobusem SAD nebo TEŽ, můžeme tu také zaparkovat. V Tatranské Lesné je zastávka TEŽ a SAD.

• V opačném směru se celkový čas téměř neliší, celkem 9:10 hod.
• Kratší a pohodlnější variantou je pochopitelně ukončit túru již na Hrebienku, odkud můžeme využít pozemní lanovku do Starého Smokovce. Od rozcestí nad Rainerovou chatou na Hrebienok dorazíme buď Magistrálou po , nebo s malou zacházkou kolem Studenovodských vodopádů po a pak po , v prvním případě to trvá 0:20 hod., v druhém o pár minut déle. Nepočítáme-li čas jízdy lanovkou a čekání na ni, zkrátíme si tím túru cca o (0:50), celkem 8:10-8:15 hod.
• Při túře z Hrebienku v opačném směru (výstup Velkou Studenou a  sestup Velickou dolinou) stojí za úvahu také možnost návratu od Sliezského domu zpět na Hrebienok po Magistrále - , cca (1:50). Díky použití lanovky při cestě nahoru i dolů je to zřejmě nerychlejší varianta túry (celkový čas cca 8:05), je však třeba připočítat i čekání a dobu jízdy lanovky
• Z Hrebienku můžeme po pokračovat pěšky podél lanovky až do Starého Smokovce (0:30), celkový čas je potom 8:45 hod.
• Z Poľského hrebeňa můžeme po zdolat vrchol Východní Vysoké, pak je ale vhodné ukončení túry na Hrebienku, neboť si s odbočkou na vrchol túru prodloužíme asi o 1:15 hod.

• Poľský hrebeň netvoří hranici, jak by se zdálo podle jména. Svoje pojmenování získal díky pašerákům, kteří tudy nosili zboží.
• V Tatranské Poliance se léčil s tuberkulózou mimo jiné i český básník Jiří Wolker (1900-1924), který zde má památník a podle nějž jsou pojmenovaná dvě malá jezírka.
• Velická dolina a Sliezsky dom slouží jako obvyklé výchozí místo při výstupu s horským vůdcem na Gerlach tzv. Velickou próbou.
• Okolí vegetací zarostlého Kvetnicového plesa je z botanického hlediska jednou z nejbohatších lokalit tatranské flóry, což ilustruje i místní název "Kvetnica".
• Cesta ze Zamrznutého kotle do Prielomu je v současnosti zabezpečená odděleně pro výstup i sestup, což umožňuje bezproblémové míjení s turisty jdoucími v opačném směru.