Před sedmi lety zasáhla Tatry ničivá kalamita
Další výročí si připomínají v Tatrách, uběhlo již 7 let od větrné smršti.
Sedm let uplynulo 19.11.2011 od nejničivější zaznamenané větrné kalamity v Tatrách.
Jak to bylo tenkrát?
Zimní střediska se v listopadu pomalu připravovaly na začátek zimní sezóny, když se odpoledne 19.11. přihnala větrná smršť, která na několik desetiletí dopředu změnila vzhled Tater. Stačila jí přitom úzká doba mezi 15:30 a 19:00 hodinou. Tatranská bóra nedosáhla rekordních rychlostí (odhaduje se průměrné rozmezí mezi 90-115 km/h), ale síla větru byla mimořádně ničivá. Pás lesa dlouhý asi 50 km v nadmořské výšce od 800 m do 1350 m padl jako sirky. Na šířku kalamita měla až 5 km.
Pro zajímavost: Přístroje na Lomnickém štítu naměřily rychlost větru 170 km/h, na Skalnatém plese zaznamenali 200 km/h a na horní hranici lesa se odhaduje rychlost větru až 230 km/h. Les neměl šanci.
Vzpomínka na Miroslava Hromadu
Škody se nesčítaly jen na majetku. Kalamita měla i jednu lidskou oběť. Zahynul při ní Miroslav Hromada, když jeho auto v oblasti Smokovců zasáhl vyvrácený strom.
Až druhý den v sobotu ráno všichni viděli rozsah škod. Nešlo jen o lesní kalamitu, šokovaly poškozené domy, utržené střechy, zatarasené komunikace i poničená trať tatranské električky. Celý závěr roku byl jen ve znamení odstraňování následků kalamity v Tatrách tak, aby se zachránila zimní sezóna. Život v Tatrách však rychle běží dál. Oficiální kulturní program Mesta Vysoké Tatry na listopad 2011 již žádnou vzpomínkovou akci neobsahuje.
Hledání řešení
Kalamita rozpoutala bouřlivou diskusi mezi zastánci různých přístupů zpracování kalamitního dřeva. Vyvrcholením stále nekončícího sporu byl boj o Tichou a Kôprovou dolinu a k tomu se přidaly další neshody, protože se k větrné kalamitě přidal i kůrovec. Nestabilní prostředí umožnilo i vznik největšího lesního požáru v roce 2005, půda v kalamitních plochách navíc nemá ani potřebnou retenční schopnost a zvýšilo se tak riziko povodní. Složitá situace také nahrála zájmu developerů o atraktivní plochy v okolí zimních středisek.
Obnova lesa
Po sedmi letech se ale příroda vzpamatovává. Přirozeným zmlazením i umělou obnovou se hektary lesních postupně znovu zaplňují. V nových porostech navíc není smrk tolik zastoupen. Odhaduje se, že zůstává tak na 60 %, zbytek patří dalším druhům dřevin. Kalamita přinesla i pozitiva. Po letech jsou v Tatrách úžasné výhledy, prakticky po celé délce pohoří. Podívejte se, jak vypadají Tatry z Dolného Smokovce.
%%full%%