Vrcholy a doliny
Vysoké Tatry
Z celkového počtu 581 pojmenovaných štítů, kop, věží a věžiček Vysokých Tater převyšují nadmořskou výšku 2600 m - mimo nejvyšší vrchol Karpat - Gerlachovský štít (2654,4 m) - ještě Gerlachovská veža (2642 m), Lomnický štít (2633,9 m), Ľadový štít (2627,3 m), Pyšný štít (2621 m), Zadný Gerlach (2616 m, některé zdroje však uvádějí 2630 m), Lavínový štít (2606 m), Malý Ľadový štít (2602,7 m) a Kotlový štít (2601 m). Někteří autoři uvádějí mezi nejvyššími vrcholky ještě Lavínovou vežu, měřící přesně 2600 m n.m.
Přehled vrcholů Vysokých Tater, přesahujících 2500 m
- Gerlachovský štít (2654,4 m)
- Gerlachovská veža (2642 m)
- Lomnický štít (2633,9 m)
- Ľadový štít (2627,3 m)
- Pyšný štít (2621 m)
- Zadný Gerlach (2616 m)
- Lavínový štít (2606 m)
- Malý Ľadový štít (2602,7 m)
- Kotlový štít (2601,1 m)
- Lavínová veža (2600 m)
- Malý Pyšný štít (2590 m)
- Veľká Litvorová veža (2581 m)
- Strapatá veža (2565 m)
- Kežmarský štít (2556,4 m)
- Vysoká (2547,2 m)
- Malá Litvorová veža (2547 m)
- Supia veža (2540 m)
- Končistá (2537,5 m)
- Baranie rohy (2526,2 m)
- Dračí štít (2523 m)
- Veľká Vidlová veža (2522,8 m)
- Veterný štít (2515 m)
- Malý Kežmarský štít (2514,2 m)
- Zadný Ľadový štít (2512,2 m)
- Rysy (2503 m)
- Český štít (2500 m)
Hlavní hřeben
Nejzápadnějšími vrcholky hlavního hřebene Tater jsou Krajná kopa (2091 m) a Prostredná kopa (2128 m), prvním skutečným štítem je však až Svinica (2301 m). Nejvýchodnějším štítem v hřebeni je Jahňací štít (2229,6 m), ještě východněji jsou položeny kóty - těsně před Kopským sedlem najdeme Jahňací hrb (1924 m) a Kopský hrb.
Nejvýše z vrcholů hlavního hřebene se vypínají Ľadový štít (2627 m), respektive Zadný Gerlach (2616 nebo 2630 m). Mezi význačnější patří i tyto: Hrubý štít (2172,1 m), Veľký Mengusovský štít (2431,5 m), Rysy (2499 a 2503 m), Vysoká (2547,2 m), Ganek (2461,8 m), Zlobivá (2425,7 m), Východná Vysoká (2428,6 m), Javorový štít (2417,5 m) a Kolový štít (2418,1 m).
Rozsochy
Z hlavního hřebene vybíhá na jih řada bočních rozsoch. V pěti nejmohutnějších rozsochách jsou i nejvýznamnější vysokotatranské štíty (od západu): Kriváň (2494,7 m), Končistá (2537,5 m), Gerlachovský štít, Slavkovský štít (2452,4 m) a Lomnický štít, jejich malebné tvary jsou vidět ze všech přístupových cest směřujících do Tater. Na sever vychází do Polska rozsocha Koziho Wierchu (2291,2 m). Na slovenské území zasahují dvě dlouhé a členité rozsochy, v nichž leží Vyšný Žabí štít (2262,8 m) a Široká (2210,3 m).
Belianske Tatry
Dominují jim vrcholy Havranu (2151,5 m) a Ždiarskej Vidly (2141,6 m). Pod nimi se rozprostírá na severní straně Monkova dolina a na jižní straně doliny Predné a Zadné Meďodoly, oddělené Kopským sedlem. Velmi pěkným vrcholem hřebene Belianských Tater je Muráň (1889,6 m), výrazný zejména při pohledu z Javoriny. V této oblasti vznikly početné krasové jevy a nejdůležitějším z nich je Belianská jaskyňa nad Tatranskou Kotlinou.
Západné Tatry - Roháče
Z hlavního hřebene vybíhají na jih výraznější rozsochy ze Sivého vrchu (1804,5 m), rozsocha Príslopu (2141 m) odbočuje z Baníkova (2178 m), z Plačlivého (2124,5 m) vybíhá rozsocha Barance (2184 m), z Hrubého vrchu (2137 m) krásný hřeben Otrhanců s nejvyšším bodem Jakubinou (2194 m). Z Blyště (2154,7 m) se odpojuje rozsocha nejvyššího vrcholu Západních Tater - Bystré (2248,4 m). Z hlavních dolin jižní orientace vynikají Žiarska, Jamnická s Račkovou, Bystrá, Kamenistá a nejvíce na východě Tichá a Kôprová dolina, která odděluje Západní Tatry od Vysokých.
Severní rozsochy vybíhají i do Polska (např. z Kresanice (2121,9 m) - nejvyššího vrcholu Červených vrchů). Dlouhá rozsocha, oddělující se z Volovce (2063,4 m) a pokračující na Bobrovec (1663 m) tvoří státní hranici Slovenska a Polska. Nejznámější dolina položená severně od hlavního hřebene je Roháčská se svými Pěti roháčskými plesy.
Dalšími významnějšími vrcholy jsou Hrubá Kopa (2166,4 m) a Tri Kopy (2136,3 m) a samozřejmě dvojvrchol Ostrého Roháče (2087,5 m), který dal jméno celé této části Západních Tater.
