Zvěř v zimě
5.2.
2007
Napadne sníh a co teď? Co dělají kamzíci v zimě?
Nejen v Tatrách, ale i v dalších středoevropských horách jsme se konečně dočkali té pravé zimní sněhové nadílky. Většina z nás se na sníh těšila, ale většině tatranských živočichů umožňují snáze přečkat zimní období spíše mírné podmínky, které panovaly do předminulého týdne. Co vlastně teď dělají kamzíci, jeleni a ostatní zástupci tatranské fauny?
Kamzíci
Kamzíci pochopitelně využívali mírnou zimu se slabou a nesouvislou sněhovou pokrývkou k doplnění energetických zdrojů. Než přišlo silné sněžení, mohli stále najít vhodná místa k pastvě. Trávu na horských úbočích, která tvoří asi 90 % kamzičí potravy, doplňovali příležitostně o šťavnatější byliny nebo jiné vhodné zdroje, které se při horní hranici lesa naskytnou (jeřabiny apod.). Keříčkovitých porostů nad pásmem lesa využívají kamzíci v letním období, avšak na zimu ztrácí např. borůvka listí a dřevnaté stonky nejsou příliš výživné.
Teď, v hlubokém čerstvém sněhu, pochopitelně mají přístup k potravě podstatně složitější a musí se spokojit se zbytky trav a s lišejníky, k nimž se dostanou po odhrabání sněhu na vyfoukávaných místech s tenkou sněhovou pokrývkou.
V rámci projektu záchrany tatranského kamzíka (viz http://www.kamzik.sk) bylo v minulých zimách přikročeno k umělému přikrmování sušenými jeřabinami a přidávání soli, což kamzičí populaci přišlo vhod.
Současná čísla
Početnost kamzíků je v současnosti v celých Tatrách odhadována na necelých šest set kusů, při posledním (podzimním) sčítání jich bylo napočítáno 478 ve slovenské a 108 v polské části Tater. Podle údajů z pravidelného sčítání kamzičí zvěře, které provádějí pracovníci Správy TANAP, ŠL TANAPu a polského TPN, se už od roku 2002 daří bránit poklesu kamzičí populace. Ještě do počátku nového tisíciletí populace místního endemického poddruhu kamzíka klesala, až se dostala na méně než dvě stovky kusů.
Za posledních 5 let se tento trend naštěstí obrátil a početnost opět vzrostla až na trojnásobnou hodnotu. Jen v roce 2006 byl odhadnut přírůstek na necelých 100 kusů. Zvlášť dobře se daří kamzíkům v Belianských Tatrách, kde tvoří nejpočetnější stáda, mírné přírůstky jsou v liptovských Západních Tatrách, v oblasti Javoriny se objevili kamzíci opět po řadě let, kdy zde chyběli.
Jelení zvěř
Zatímco početnost kamzíků potěšitelně narůstá, stavy vysoké (tedy jelení zvěře) jsou v TANAPu stabilizované na úrovni přibližně 800 ks. Potvrdilo to i sčítání zvěře provedené koncem letní sezóny 2006 (v období říje) pracovníky ŠL TANAPu. Aktuální početnost jelenů nadměrně neohrožují okolní vlivy (např. nemocnost či predace ze strany dravců, v tomto případě zejména vlka), zároveň však sama jelení zvěř neomezuje existenci dalších složek přírody (je v rovnováze se svými potravními zdroji).
Protože jelen patří mezi lovné druhy zvěře, je populace vysoké regulována také uměle - tedy lovem v rámci příslušných povolenek v jednotlivých revírech.
Jeleni a les
Zvyšování počtů jelení zvěře v současné situaci není žádoucí, zvláště v kalamitním území, kde dnes najdeme rozlehlé plochy bez zapojeného lesa. Při vyšších stavech vysoké už by pravděpodobně docházelo k podstatnému poškozování lesních porostů, zejména mladých (jeleni s oblibou okusují sazenice stromků i přirozené zmlazení dřevin) a obnova kalamitou postiženého území by tak byla významně ztížená.
Přijatelnému stavu, který by neměl být překročen, se odborně říká ekologická únosnost prostředí a je jedním z kritérií příznivého stavu nejen tatranských ekosystémů. Stavy jelení zvěře je tedy opravdu třeba regulovat, aby nedocházelo k poškozování obnovujícího se lesa.
