Tatranské mýty a pověsti
3.6.
2009
Neuvěřitelné historky se vážou k místům v Tatrách.
Tatry se stejně jako řada jiných pohoří a hor dostaly do lidové slovesnosti. Lidskou přirozeností se nedosažitelné vrcholy a neuvěřitelné přírodní krásy staly místem neuvěřitelných příběhů, pohádek, pověstí, mýtů a dnes již úsměvných fabulací.
Mořská oka
Podle několika teorií byla tatranská plesa spojena v podzemí s mořem. Ještě v 18. století se touto hypotézou zaobírali i vědecké kapacity. V roce 1751 byla císařská mineralogická komise pověřená úlohou zjistit, zdali se v tatranských jezerech projevuje příliv a odliv. Šířili se i zprávy, že v Zeleném plese uvízly na břehu trosky neznámé plachetnice. Ve Varšavě v paláci krále Stanisława Augusta dokonce vystavovali údajně z Mořského oka vylovené pozůstatky námořní lodě. Dnes se nad tím můžeme jen pousmát, ale alespoň víme, proč asi Morskie oko nese toto pojmenování.
Ztracený vrchol Slavkovského štítu
Tato myšlenka se objevila v 19. století. Pověst tvrdila, že velká přírodní katastrofa snížila vrchol Slavkovského štítu o 200 až 300 metrů, a proto již není nejvyšším ve Vysokých Tatrách. Katastrofou mělo být zemětřesení, které postihlo Spiš 6. srpna 1662. Zastánci této teorie argumentovali nápadně oblým vrcholem a množstvím kamenů a skal pod jižním úbočím hory. Moderní vědecká pozorování vrchol ztracený v 17. století nepotrvdila, eroze nastala mnohem dříve.
%%full%%
Spící rytíři na obou stranách
Použité zdroje:
Slovensko-Poľské Tatry, Daniel Kollár, Ján Lacika, Roman Malarz, vydavateľstvo Dajama 1998
Čarovný zeměklíč - Tatranské pověsti a báje - Václav Cibula - Albatros - 1985
Tato tradiční pověst se vztahuje na mnoho vrcholů, i mimo Tatry. V Tatrách dokonce máme vrcholy rovnou dva. Prvním je hora Muráň v Belianských Tatrách. Zde spí celé vojsko rytířů a čekají, až bude zemi nejhůře. Vždy když nad vrcholy zaburácí hrom, vojsko se probudí. Brousí meče, až jiskry odletují z hory, a myjí koně. Potom teče dolů od Muráně zpěněná a kalná voda k Tatranské Javorině.
Další rytíř spí v polském Giewontu. Leží na zádech s hlavou obrácenou na západ. Ve zkřížených rukách na prsou drží štít. Když se v Polsku dějí zlé věci, rytíř se pokouší vstát a bojovat za pravdu. Naposledy prý takový pokus zpozorovali roku 1981, když byl v Polsku vyhlášen výjimečný stav. Padající skály a balvany byly důkazem toho, že rytíř se znovu pohnul.
Mlynář
Kdo někdy kráčel Bielovodskou dolinou nahoru jistě nemohl přehlédnout vrchol Mlynára. Pozornější si všimnou skalního okna na vrcholu. Nejde však o skalní okno, ale o otvor "mlýnského kamene", který drží nad hlavou zkamenělý mlynář. Mlynář byl veliký lakomec a hora vznikla rozemletím všech jeho hříchů, kterých se v životě dopustil. A mlýnský kámen mele dodnes. Mele kamení, písek a štěrk, které se v létě sypou ze strmých úžlabin. V zimě rozemílá mraky a bílý sníh se hrne do doliny jako mouka z mlýnice. I voda v dolině je celá bílá...
Nazpátek k Zelenému plesu
Zelené pleso je opravdu zelené nebo alespoň nazelenalé, to potvrdí každý, kdo se na něho podívá z výšky - třeba ze sedla Svišťovky. Zelené zabarvení dostalo od krásného zeleného drahokamu. Ten se původně blyštil na samotném vrcholu Jastrabej veže a lákal všechny hledače pokladů. Nakonec se podařilo na vrchol dostat jednomu mladíkovi. Slíbil svojí milé jako svatební dar zelený drahokam. Jen co se ho však na vrcholku dotknul, hora se zatřásla a mládenec se i s drahokamem zřítil do plesa...
