Túry s vůdcem: Vysoká

Základní fakta

Vysoká (2547 m), polsky Wysoka, se nachází v hlavním hřebeni Vysokých Tater. Uvádí se, že je patnáctou nejvyšší horou ve Vysokých Tatrách, patří však k nejznámějším. Představuje vrchol tzv. Koruny Vysoké, což je skupina Ťažkého štítu, právě Vysoké a Dračího štítu. Nepřehlédnutelný dvouvrchol Vysoké je středobodem prakticky všech tatranských výhledů a panoramat. Snadno se podle ní zorientujete. Navíc rozhled z vrcholu patří mezi největší zážitky.

Stejně jako ostatní vrcholy přesahující nadmořskou výšku 2500 m, není ani Vysoká dnes turisticky přístupná. Oficiální cestou, jak vrchol zdolat, je buď horolezecký výstup, nebo túra s profesionálním horským vůdcem. Známý kříž najdete na SZ vrcholu, který je možná o pár cm vyšší než jeho prakticky stejný JV soused.

Východiskem, odkud cesta k vrcholu obvykle začíná, je zpravidla Popradské pleso, kde mají turisté dokonce dvojí možnost ubytování. Snadno sem dojdeme asi za hodinu i od električky nebo přímo ze Štrbského Plesa. Další postup už záleží na tom, jakou trasu pro nás horský vůdce přichystá. Atraktivní je přechod, abychom nešli stejnou cestou nahoru a dolů. Výstup může vést od Chaty pod Rysmi přes Kohútik, nebo se jde Zlomiskovou dolinou pod centrální žlab jako prvovýstupci v roce 1874. My vybíráme trasu přes Kohútik resp. Štrbinou pod Kohútikom. První část cesty vede po turistické cestě kolem Žabích ples k Chatě pod Rysmi a do sedla Váha. Až tam začíná jít do tuhého.

Cesta ze sedla několik minut vede jakoby přímo na Ťažký štít. Pak se přechází do výrazné rampy vpravo (do horní ze dvou ramp), směrem nad Dolinku pod Váhou. Právě odtud se utrhla masa sněhu, která smetla v roce 2000 chatu pod námi, takže opatrnost je na místě. Jdeme s vůdcem ostatně už navázáni. Rampou, kde se může vyskytovat sníh, dojdeme až k řetězům, po kterých vylezeme komínem do Štrbiny pod Kohútikom. První část je za námi a stojíme na JZ hřebínku Ťažkého štítu a hluboko dole je chata.

Od Kohútiku se dostáváme rázem do méně náročného terénu. Trasu do centrálního žlabu vidíme, jde se po tzv. Lavici. Opravdu ji připomíná. Široká lávka prochází celým jižním úbočím Vysoké. Po Lavici jdeme šikmo vzhůru, překračujeme žlab ze štrbiny pod Ťažkým štítem, abychom dosáhli asi poloviny výšky hlavního tzv. centrálního žlabu Vysoké. Opravdu strmý žlab budí respekt a právě jím vede cesta k vrcholu. Pozor na sníh nebo led! Ve žlabu vydrží velmi dlouho, někdy i celý rok. Právě tady často nasadíte mačky a v ruce se hodí mít cepín. Ale i bez sněhu je zapotřebí opatrnosti, skála ve žlabu je velmi lámavá. Adrenalin nám pak stoupne i v závěru, kdy se ze žlabu přechází za pomoci kramlí přes skalní plotny těsně pod SZ vrchol. Ke kříži na památku Václava Raifa je to jen kousíček. Jsme na vrcholu Vysoké (2547 m) a můžeme se zapsat do vrcholové knihy a vychutnávat nádherný rozhled.

Výhľadu z Vysokej je možné vyčítať len jedno. Nie je vidno Vysokú.

Možnosti sestupu, varianty

Návrat je možný stejnou cestou zpět do sedla Váha na turistickou značku nebo můžeme centrálním žlabem a travnatou plošinou sejít k Dračímu sedlu pod Dračí štít a Ošarpance a odtud pomalinku klesat vyšlapaným chodníčkem až na dno Zlomiskové doliny. K Popradskému plesu vede cesta podél vody, chodník je ale neznačený.

• Obvyklým nástupním místem na túru je Popradské pleso, resp. Horský hotel Popradské pleso nebo Majláthova chata. Sraz s vůdcem lze mít už na Štrbském plese nebo třeba až na Chatě pod Rysmi.

• Doba výstupu od Popradského plesa na vrchol Vysoké je cca 4:30 hod (stejná cesta zpět trvá cca 3:30 hod) prakticky bez ohledu na směr postupu. Při zahájení a ukončení túry na Popradském plese je tak celková doba túry cca 7 až 9 hodin, i proto je nutno vyrazit velmi časně.

• První výstup je z roku 1874. Tehdy se na vrchol vypravil slavný horolezec z Budapešti Móric Déchy. Zkušeného alpinistu provázeli 3. září na vrchol Vysoké Ján Ruman-Driečny ml. a Martin Spitzkopf. Místním vůdcům se moc nahoru nechtělo, ale byli úspěšní a na vrcholu nechali zápis a také tu vypili láhev šampaňského (!).
• První zimní výstup se povedl 11.5.1903 sestavě horolezců Harry Berceli, Károly Jordán, Johann Franz senior, Paul Spitzkopf.
• V roce 1955 vynesli chataři Oldřich Bublík z Chaty pod Rysmi a Miroslav Jílek z Chaty pri Popradskom plese kovový kříž na památku jejich přítele, horolezce Václava Raifa, který tu zahynul.
• Původně liptovský název hory „Visoka“ uvádí v roce 1717 Juraj Buchholtz ml. v textu k Panorámě Tater. Později se ještě k názvu přidávalo Velká, aby se odlišila od Východné Vysoké, ale tohle rozšíření se neujalo.
• V současné době může vůdce doprovázet v letních podmínkách až tři klienty, v zimě je počet omezený na dva.
• Pozor! Jedná se o exponovanou túru, která rozhodně není vhodná pro ty, kteří trpí závratí. Nutností jsou odpovídající oblečení a obuv, v zimních podmínkách (i v létě) jsou navíc potřebné cepín a mačky. Výzbroj je vhodné předem domluvit s vůdcem, který zpravidla může potřebné vybavení zapůjčit.
• Možnost rezervace vůdců, ceny a další informace najdete na našem webu.