Svinica (2301 m) z Podbanského

Popis

První část až do sedla Závory je popsána v túře Hladké sedlo.

V sedle Závory se napojíme na červenou značku, kterou sestupujeme do Zadní Tiché doliny. Postupně se nám po pravé straně odhaluje Svinica - cíl naší cesty. Bohužel značně ztratíme výšku (téměř 600 m) než se dostaneme na rozcestí pod Suchým sedlem se žlutou značkou na niž odbočíme. Dostaneme se tak až do pásma lesa, z kterého nás žlutá vyvede asi po půlhodině. Stoupání do Suchého sedla krátkými serpentýnami je poměrně náročné. Odměnou je všudypřítomná vysokohorská květena, stezka totiž prochází bohatými horskými lukami, které jsou v těchto místech úplnou botanickou zahradou.

Suché sedlo a Kasprov vrch (1986,7 m) jsou značně frekventovaným cílem polských turistů, proto se připravte na velké množství lidí. Důvodem je snadná dostupnost kabinkovou lanovkou z Kuźnic u Zakopaného. Cesta ze Suchého až na Svinické sedlo je bez obtíží a ani příliš nestoupá. Před sebou vidíme Svinicu a Kościelec (2155 m), dále vlevo pak krásné plesa v Dolině Gasienicowe. ze Západních do Vysokých Tater přejdeme v Ľaliovém sedle a pomalu můžeme sbírat síly na závěrečný, těžký výstup na Svinicu.

Ze Svinického sedla je to ještě 251 výškových metrů na vrchol a horská stezka se prudce zvedá. Vzhledem k náročnosti jsou některé úseky zabezpečeny řetězi. Na trase může být značné množství turistů. Vrchol Svinice nejprve zprava obcházíme, poté se stezka stáčí zpět vlevo nahoru a témeř až na vrchol docházíme po řetězech.

Výhled ze Svinice je nádherně panoramatický a nezvyklý pro ty, kteří znají pouze výhledy z jiných turisticky dostupných tatranských vrcholů. Přímo pod námi se třpytí Zadni Staw Polski v Dolině pięciu Stawów Polskich, šikmo nad ním je Hladké sedlo (1993,4 m). Úchvatný je pohled na Kriváň (2494,7 m), na západě máme závěr Tiché doliny jako na dlani a za ním vykukují vrcholky Západních Tater. Slovenské Vysoké Tatry tvoří oblouk mezi jihem a východem na horizontu.

Sestup vede stejnou cestou a vrátíme se tak až na rozcestí pod Suchým sedlem v Tiché dolině. Odtud nás čeká docela nezajímavý a především namáhavý pochod po asfaltové cestě dlouhou Tichou dolinou, který nám čas od času aspoň trošku zpestří pohledy na okolní přírodní scenérie. Po žluté značce dojdeme až na Podbanské.

Podbanské (parkoviště, SAD) (950 m) - po horáreň Tichá (0:30) - po rozc. Pod Grúnikom (1:00) - po rozc. Hlinská dolina (1411 m) (3:00) - rozc. Temné smrečiny (0:15) - sedlo Závory (1876,5 m) (1:20) - po rozc. pod Suchým sedlem (1:30) - po Suché sedlo (1949,1 m) (1:30) - po Ľaliové sedlo (1951,8 m) (0:20) - Svinické sedlo (2050 m) (0:35) - Svinica (2301 m) (0:45) - zpět stejnou cestou až na rozcestí pod Suchým sedlem (3:05) - po rozc. Pod Tomanovou (1166 m) (0:30) - horáreň Tichá (2:45) - Podbanské (0:30).

Celkem 17:35 hod.

Pozor! Túru lze zkrátit tak, že jako výstupovou i sestupovou trasu zvolíme Tichou dolinu (celkový čas je potom 13:25 hod.). Namáhavý je zejména dlouhý pochod dolinami, který je bohužel z větší části po asfaltu (v Kôprové dolině 9 km, v Tiché 12 km asfaltu) a překonání značného převýšení, neboť sestupem ze sedla Závory nasbírané metry ztratíme. Proto doporučujeme na Svinici vystupovat z Polska.

V případě zhoršeného počasí nedoporučujeme pokračovat v cestě, turistické přístřešky najdete na rozcestích do Temných smrečin, do Hlinské doliny, u Tomanovské doliny. Navíc v Kôprové dolině a ve spodní části Tiché doliny jsou další tur. přístřešky.

• z Podbanského přes Tichou dolinu do Suchého sedla a na Svinicu, stejnou cestou zpět - celkový čas je pak 13:25 hod.
• opačný směr, celkem 17:30 hod.
• Odlehlost Svinice od slovenských turistických středisek ji do značné míry předurčuje ke zdolávání z mnohem výhodnější polské strany, často v rámci nejtěžší značené tatranské túry "Orla Perć".
• Túru plánujte s ohledem na pravidla pohybu v Tatranském národním parku a v TPN.

• Svinica - první výrazný dvouvrchol Vysokých Tater v hlavním hřebeni od západu. Vyšší měří 2301 m, druhý je nižší o 10 m.
• Ľaliové sedlo - odděluje Vysoké (resp. Východné) od Západních Tater.
• Podbanské - jak už vyjadřuje sám název, Podbanské bylo úzce svázáno s hornictvím (baníctvo). Patřilo do oblasti těžby rudy, která začala asi v první polovině 15. století. Postupně se začalo těžit i  vysoko v horách na svazích Kriváně, kde jsou dodnes patrné stopy ve  výšce kolem 2000 m. Nejvyšší štola "Terézia" se nacházela dokonce jen 50  m pod vrcholem Kriváně. Později se ovšem ukázalo, že výnosnost těžby je nedostačující a hornictví v této oblasti úplně zaniklo v 19. století.
• Tichá dolina - největší dolina v Tatrách (délka 13,8 km); název je pravděpodobně podle Tichého potoka, který teče docela tiše ve  srovnání s jinými tatranskými bystřinami; údajně je to také místo s  největším a nejčastějším počtem lavin (podle odborníků jich v roce 1956  během jednoho měsíce spadlo 29).